Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Jaká změna čeká důchody?
09.12.2019
Pracovníci v náročných profesích by mohli od roku 2023 chodit do penze dřív než ostatní. Počítá s tím návrh legislativního plánu, který ČTK získala. V pondělí by ho měla projednávat vláda.
Podle záměru má ministerstvo práce novelu předložit do půl roku. O dřívějším důchodu pro náročné profese jednala nedávno důchodová komise. Debatovala o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu.
Třináctý plat vyplatí rekordně firem, odměny přesáhnou 34 tisíc
09.12.2019
Navzdory očekávanému zpomalení růstu české ekonomiky 13. plat nebo odměnu v podobné výši za letošní rok vyplatí svým zaměstnancům rekordních 59 procent firem. To je více než loni, kdy to bylo 56 procent. Vyplývá to z šetření Hospodářské komory mezi podnikateli.
Platí, že čím větší firma, tím spíše zaměstnancům bonus vyplatí," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Třináctý plat plánují na přelomu roku vyplatit tři čtvrtiny (75 procent) velkých firem, tedy společností s více než 250 zaměstnanci. Odměny letos vyplatí i téměř každá druhá (47 procent) firma do deseti zaměstnanců. V roce 2017 jej přitom vyplácela ani ne třetina a před čtyřmi lety pětina drobných zaměstnavatelů.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Polovina lidí už bere přes 30 tisíc
04.12.2019
Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta. Většina zaměstnanců sice na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnotu zkreslují lidé s velmi vysokými příjmy, výrazně však rostl i medián, který lépe vyjadřuje příjmovou situaci běžných zaměstnanců.
Medián mezd představuje hodnotu mzdy, kterou pobírá zaměstnanec uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše mzdy. Polovina z nich tak bere více a polovina méně. Medián mezd, který činí 29 549 Kč vzrostl oproti stejnému období předchozího roku o 6,7 %. U mužů dosáhl 31 909 Kč, u žen byl 26 887 Kč.
Minimální mzda vzroste na 14 600 korun
28.11.2019
Minimální mzda by se od ledna měla zvýšit o 1 250 korun na 14.600 korun. Dohodli se na tom zástupci vládních stran.
Na tiskové konferenci to oznámili premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Výsledek považují za dobrý kompromis. Návrh nařízení bude ještě schvalovat vláda.