Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Mladí Poláci nemusí platit daň z příjmu
08.07.2019
Polákům do 26 let v zaměstnaneckém poměru zůstane celý plat. Poslanci schválili nový návrh zákona, který zavádí nulovou daň z příjmu. Pro předlohu z dílny vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost zvedlo ruku 419 poslanců, proti byli jen čtyři zákonodárci. Zákon ještě musí projít Senátem, podepsat ho pak musí ještě prezident, ale to se všeobecně považuje za formalitu.
Jde o splnění jednoho z velkorysých slibů vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), k němuž se zavázala ještě před letošními volbami do Evropského parlamentu. Na daňové úlevě podle kvalifikovaných odhadů vydělá až dva miliony mladých Poláků. PiS zákon prosadila v roce voleb do Sejmu, které proběhnou na podzim. Osvobozeny od daně mají být příjmy do 85 528 zlotých (přes 513 tisíc korun) za fiskální rok, uvedla televize TVN 24. Nová pravidla mají platit od 1. srpna. Letošní úleva tak potrvá pět měsíců, vztahuje se na Poláky s příjmem do 35 636 zlotých (214 tisíc korun). Příjmy přesahující danou hranici budou podléhat běžné sazbě ve výši 18 procent. "Tento zákon má v polském daňovém systému historický význam. Do dějin přejde jako zákon premiéra (Mateusze) Morawieckého," prohlásil poslanec Andrzej Szlachta z vládní PiS. Opozice naopak novou legislativu kritizovala. Nelíbí se jí, že nebude platit pro všechny.
Přesčasy, stres, nízký plat. Pošta personálně kolabuje
05.07.2019
Psychická a fyzická náročnost, hmotná odpovědnost, nízký plat a často také přesčasy. I tak vypadá práce doručovatele České pošty, jak ji deníku Aktuálně.cz popsali někteří z nich. Poště v současnosti chybí po celé republice stovky doručovatelů - a to hlavně ve velkých městech či průmyslových oblastech. Sehnat nové lidi je podle společnosti velký problém.
Požadavky na poštovního doručovatele přitom nejsou podle pošty "nijak omezující". Jenže zčásti právě proto je "průtok" lidí v tomto zaměstnání poměrně velký. "Roční fluktuace na České poště za rok 2018 byla 28 procent. V tom roce odešlo z firmy přes osm tisíc zaměstnanců," uvádí Ivo Vysoudil z tiskového oddělení společnosti. Lidé totiž podle předsedkyně odborů České pošty Jindřišky Budweiserové často zjistí, že tato práce není jen o vhazování dopisů do schránky. "Je náročná a kvalifikovaná. Mají hmotnou zodpovědnost, musejí se potýkat s řadou regulí. Zejména ve velkých městech a tam, kde jsou centra průmyslové výroby, schází lidé i kvůli nízkému platu," popisuje. Průměrný plat doručovatele začíná na 18 tisících měsíčně za 37,5 hodiny týdně. Ten nástupní je ale ještě nižší. Pro srovnání - průměrná hrubá měsíční mzda v Česku činí 32 466 korun.
Zrušení karenční doby vstoupilo v platnost
02.07.2019
Kvůli zrušení karenční doby, které vstoupilo v platnost první červencový den, stoupne fiktivní nemocnost zaměstnanců v Česku a zhorší se tak konkurenceschopnost ekonomiky, shodli se analytici oslovení Aktuálně.cz. Ministryně práce Jana Maláčová naopak vítá "konec trestů za nemoc" a připomíná, že průměrný zaměstnanec si díky vyplacení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci polepší o 2 500 korun ročně. Firmy se s nařízením vypořádají často tak, že pro své zaměstnance zavedou takzvané sick days, tedy volné dny k využití při krátkodobé nemoci.
nemoci.
Více peněz za nemoc: Po zrušení karenční doby si díky získané náhradě mzdy za první tři dny nemoci zaměstnanci v těchto mzdových kategorií polepší následovně:
• Zaměstnanec s minimální mzdou: o 995 korun,
• Zaměstnanec s hrubou mzdou ve výši 20 tisíc: o 1 491 korun,
• Zaměstnanec s průměrnou mzdou: o 2 420 korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Rostoucí mzdy vysávají zisky českých firem
01.07.2019
Ziskovost českých firem klesá a je aktuálně nejnižší za celou dobu sledování od roku 2005. Upozornili na to v pátek analytici v souvislosti s pátečními daty Českého statistického úřadu o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí. Ziskovost firem klesla v prvním čtvrtletí na 46,3 procenta, důvodem je především růst mezd. V eurozóně je podle ekonomů míra ziskovosti kolem 40 procent.
Podle pátečních dat ČSÚ meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí zrychlil na 2,8 procenta, v posledním čtvrtletí loňského roku činil 2,7 procenta. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,6 procenta. "Dlouhodobě nadprůměrná ziskovost tuzemských nefinančních podniků se začala pozvolna snižovat s tím, jak firmy musely stále více zápasit o udržení stávajících nebo získávání nových zaměstnanců. Míra zisku na začátku letošního roku dosáhla 46,3 procenta, a byla tak nejnižší za celou dobu sledování. Pokud však srovnáme tento výsledek s údaji za eurozónu, kde se míra ziskovosti pohybuje okolo 40 procent, nevypadá aktuální výsledek až tak dramaticky zle," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.