Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pražský dopravní podnik odmění věrné řidiče
22.06.2019
Pražský dopravní podnik (DPP) se rozhodl zvýšit ve dvou vlnách svým zaměstnancům příplatek za délku dosažené odborné praxe v podniku. Zaměstnanci postupně dostanou od 3 do 15 korun více na hodinu podle počtu odsloužených let. Na zvýšení se domluvilo vedení podniku s odboráři při jednání o dodatku ke kolektivní smlouvě.
Průměrná mzda v pražském dopravním podniku byla ke konci loňského roku 38 735 korun, průměrná mzda v Česku byla za loňský rok 31 885 korun. Nárok na příplatek mají zaměstnanci po prvním roce působení v podniku. Dohodli se také, že DPP vyčlení 30 milionů korun na zlepšení pracovního prostředí. Zlepší se zejména hygienické a klimatické podmínky na pracovišti.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lidé s maturitou dosáhnou platového stropu kolem třicítky
20.06.2019
Růst platů se u některých profesí v Česku zastavuje už po 30. roce věku zaměstnance. Dosažení takzvaného platového stropu ale výrazně ovlivňuje úroveň vzdělání. Zatímco pracovníkům s maturitou začíná podle analýzy portálů Profesia a Platy.cz mzda stagnovat v průměru ve 34 letech, v případě vysokoškoláků je to o deset let později.
Analýza se zaměřila na to, v jakém věku lidé dosahují platového stropu. Jde o věk, ve kterém už zaměstnanec bez následného kariérního postupu začne mzdově stagnovat. To způsobuje, že na dané pozici mají časem vyšší průměrné platy i jeho mladší kolegové. "Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší, než u těch vysokoškolských," shrnul výsledky průzkumu Michal Novák z portálu Platy.cz. U vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců přichází mzdový strop obvykle po 40. narozeninách. Nejrychleji začínají odměny stagnovat v pozicích asistent či asistentka, kde se růst platu zastaví v průměru ve 32 letech. Nejlépe jsou na tom vedoucí obchodních skupin, kterým rostou průměrné platy až do věku 48 let.
Bez práce nejsou jen pobírači dávek
14.06.2019
Práci nemají v době rekordně nízké nezaměstnanosti hlavně lidé, kteří pracovat nechtějí, ti, jež nemohou pracovat na plný úvazek a někteří senioři. Shodli se na tom experti personálních agentur, které oslovila ČTK.
Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 2,6 procenta z dubnových 2,7 procenta. Bez práce bylo 200 675 lidí, nejméně od května 1997, uvedl Úřad práce ČR. "Jednu skupinu lidí, kteří nepracují ani v době historicky nejnižší nezaměstnanosti, tvoří ti, kteří pracovat nechtějí, protože se jim to s ohledem na pobírané množství sociálních dávek nevyplatí," řekla ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Součková. Druhou skupinou jsou ti, kteří by pracovat chtěli, mají i dostatečnou kvalifikaci, ale z nějakého důvodu nemohou pracovat na plný úvazek. Důvodem je to, že například pečují o nezletilé dítě nebo o jinou osobu blízkou, třeba staré rodiče, a částečný úvazek nemohou najít. Důchodová komise mimochodem pro Čechy pečující o své blízké, kteří sice částečný úvazek našli, ovšem jejich příjem je nízký, před časem navrhla zavedení takzvaného fiktivního vyměřovacího základu. Tito lidé by měli kvůli nízkému příjmu i nízký důchod, penze za dobu opatrování v budoucnu by se proto mohla případně vypočítávat z průměrné mzdy.
Současný penzijní systém přivede ČR do bankrotu
12.06.2019
Při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů zůstávají veřejné finance dlouhodobě neudržitelné. Dluh by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 % hrubého domácího produktu (HDP).
Uvedla to dnes po vytvoření simulace vývoje Národní rozpočtová rada. Problémem je, že s postupným stárnutím populace nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní péči. V současnosti má Česko veřejný dluh v poměru k HDP 32,7 %, co je v rámci Evropské unie nejnižší ze všech zemí.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz )