Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Danit se budou jen čisté výhry nad sto tisíc, říká stát
05.06.2019
U příjmů z hazardních her nad sto tisíc korun chce ministerstvo financí danit 15 procenty čistou výhru. Sdělil to mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík. Reagoval na dopolední prohlášení Institutu pro regulaci hazardních her, že základem daně bude hrubá výhra a výherce bude muset v určitých případech platit státu více, než ve skutečnosti získal. Vláda podle něj o tomto kroku rozhodla v souladu s legislativními pravidly.
"Záměrem návrhu není zdanit hrubé výhry, nýbrž skutečný příjem hráče. Ministerstvo financí bude iniciovat schůzku se zástupci provozovatelů, aby si s nimi tento aspekt vyjasnilo," uvedl Vintrlík. Institut pro regulaci hazardních her vycházel z informací, že se bude danit hrubá výhra. To by znamenalo, že například při sázce 100 tisíc korun v kurzu 1,1:1 by sázkař sice vyhrál 110 tisíc korun hrubého, ale z toho by musel státu odvést 15 procent, tedy 16 500 korun. V tom případě by ve skutečnosti 6500 korun prohrál. Podle Vintrlíka by ale hráč zaplatil 1500 korun, tedy 15 procent z čisté výhry 10 tisíc korun.
Přetahování prodavačů pokračuje
03.06.2019
Obchody Tesco od července zvýší základní tarifní mzdy provozním zaměstnancům o pět až sedm procent. Zaměstnancům distribučního centra mzdy vzrostou v průměru o 6,5 procenta. Společnost Tesco se na tom dohodla se zástupci odborových organizací. Oznámila to firma i Nezávislé odbory Tesco. Výši průměrné mzdy firma nesdělila.
Podle portálu Platy.cz činí průměrný hrubý plat prodavače 22 230 korun a pokladního 21 393 korun. V Tescu nyní podle informací ČTK nejnižší mzdy přesahují 20 tisíc korun. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí podle Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33 840 korun. Ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách motorových vozidel byl průměr téměř 31 600 korun. V obchodech Tesco zaměstnancům na základních provozních pozicích, jako jsou pokladní, obsluha pekáren nebo pracovníci doplňující zboží, základní tarifní mzda od července vzroste o sedm procent. Ostatním provozním zaměstnancům, kam patří třeba manažeři prodejen, tarifní mzda stoupne v průměru o pět procent. Výdělek vzroste téměř devět tisíc zaměstnancům ze zhruba 11 tisíc, kteří ve firmě pracují, řekl mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček.
Největším daňovým rájem světa jsou Britské Panenské ostrovy
31.05.2019
Nejvýznamnějším firemním daňovým rájem světa jsou Britské Panenské ostrovy. Vyplývá to ze žebříčku, který zveřejnila organizace Tax Justice Network. Žebříček hodnotí, jak výrazně daná země napomáhá nadnárodním podnikům vyhýbat se placení daní. Česká republika je v tomto přehledu na 31. místě.
Organizace Tax Justice Network odhaduje, že využívání daňových rájů firmami připravuje vlády po celém světě o více než 500 miliard dolarů (11,6 bilionu Kč) ročně. Firemní daňový ráj definuje organizace jako zemi, jež se snaží přilákat nadnárodní firmy nabídkou nástrojů, které jim umožňují obcházet daňové předpisy jiných zemí a snižovat si tak platby daní. Druhé místo v žebříčku zaujímají Bermudské ostrovy, za kterými následují Kajmanské ostrovy. V první desítce jsou rovněž dva členské státy Evropské unie, konkrétně Nizozemsko a Lucembursko, a nechybí zde ani Švýcarsko. Ze zemí visegrádské čtyřky je nejvýše Maďarsko, a to na 20. příčce. Slovensku patří 47. místo a Polsku 53. místo. Spojené státy, které jsou největší ekonomikou světa, umístila organizace Tax Justice Network na 25. příčku. Největší evropská ekonomika, tedy Německo, je na 24. místě.
Spotřební daň z cigaret, tabáku a lihu by měla stoupnout
29.05.2019
Vláda podpořila jejich vyšší zdanění. Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly stoupnout příští rok zhruba o deset procent. Rovněž spotřební daň z lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her.
Návrh ministerstva financí dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Normu musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret by tak mohla podle informací ČTK od tabákových firem stoupnout o 12 až 13 korun. Veřejné rozpočty by podle propočtů ministerstva financí měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun. Ministerstvo již dříve informovalo, že návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, je reakcí na růst dostupnosti návykových látek. Podle úřadu je důsledkem zvyšující se životní úrovně.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)