Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poslanci podpořili růst penzí
29.04.2019
Důchody vzrostou příští rok asi opět v průměru o 900 korun. Jejich zvýšení nad zákonnou valorizaci umožní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila sněmovna. Předloha zavede jednorázový doplatek. Státní rozpočet zatíží podle odhadů sedmi miliardami korun, v dalších letech ještě víc.
Předlohu nyní projedná sociální a rozpočtový výbor. Její zamítnutí nebo vrácení vládě k přepracování nikdo nežádal. Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení přesáhne ze zákona 700 korun. Příspěvkem vzroste navýšení na průměrných 900 korun. Průměrná penze by tak měla dosáhnout příští rok asi 14 200 korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Platy rostou stále rychleji
19.04.2019
Platy i mzdy rostly v posledních letech výrazně rychleji, než tomu bývalo dřív. Například platy učitelů každoročně stoupaly v průměru o jeden až dva tisíce korun, v roce 2018 si ale učitel vydělal dokonce o čtyři tisíce více než o rok dřív. Za sedm let se tak plat učitele na prvním stupni základní školy zvýšil v průměru o 10 tisíc, téměř polovinu z toho ale představuje zvýšení v loňském roce. Ukazují to nejnovější čísla ministerstva práce z Informačního systému o průměrném výdělku za rok 2018.
U učitelů panuje velmi malý rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem (jde o hodnotu uprostřed řady mezd, polovina zaměstnanců bere menší plat a polovina vyšší, než uvádí medián). Tento rozdíl je obecně ve státní sféře menší. Naopak v soukromé sféře může jít o výrazně vyšší rozdíl. Čím vyšší je rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem, tím vyšší je rozdíl mezi výdělky zaměstnanců. Ke konci loňského roku činil rozdíl mezi mediánem a průměrem u mezd, tedy v soukromé sféře, zhruba 5500 korun.
Daňové zatížení mezd je v Česku extrémní
15.04.2019
Daňové zatížení mezd v České republice vloni činilo 43,7 procenta, proti předchozímu roku se tak zvýšilo o 0,38 procentního bodu.
V rámci 36 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo sedmé nejvyšší. Vyplývá to z dnešní zprávy OECD.
Česká pošta zvýšila mzdy
10.04.2019
Českou poštu vyjde letošní zvýšení mezd o deset procent na 1,4 miliardy korun. Podnik mzdy navýšil od dubna a celkově by měl letos dosáhnout průměrné mzdy 27 430 Kč měsíčně.
ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Průměrná mzda v ČR ve 4. čtvrtletí byla téměř 34 000 korun.