Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Většina příjemců dávky nezneužívá
06.12.2018
A skutečně, ukázalo se totiž, že stávající úprava dopadla například na klienty sociálních služeb nebo na osoby hospitalizované ve zdravotnických zařízeních, kterým přinesla praktické problémy. Tyto osoby měly často potíže s úhradou stravy a základních potřeb, protože poukázky v některých těchto zařízeních není možné použít.
„Faktický stav je tedy takový, že většina příjemců dávky nezneužívá. Jsou mezi nimi staří, zdravotně handicapovaní či matky samoživitelky. Velká část pomoci je poskytována na zajištění základních potřeb nezaopatřených dětí,“ doplnila ministryně Jana Maláčová.
Kromě uvedených problémů pak také tento přísný režim výplaty pomoci v hmotné nouzi nadměrně administrativně zatěžuje Úřady práce a v některých případech je dokonce značně finančně neefektivní. Ukázalo se jako zbytečně náročné vyplácení části příspěvku na živobytí prostřednictvím poukázek v situacích, kdy je vyměřená dávka v nízké výši. V těchto případech je finančně náročnější výplata poukázek příjemci než samotná výše dávek.
„Administrativní kapacita Úřadu práce potřebná pro výplatu téměř 65 tisíc dávek v objemu téměř 90 milionů korun měsíčně, by byla smysluplněji využitelná ať již pro sociální práci nebo pro cílenou kontrolu zneužívání dávek,“ poznamenala Jana Maláčová.
Poslanci zmírnili pravidla pro výplatu dávek v poukázkách
06.12.2018
Poslanecká sněmovna dnes přijala změnu zákona o pomoci v hmotné nouzi ve znění schváleném Senátem. Senioři nad 70 let, invalidé, osoby závislé na pomoci druhé osoby či klienti v pobytových sociálních službách a další zranitelné osoby již nebudou dostávat část příspěvku v poukázkách. Původní opatření mělo sloužit jako obrana proti zneužívání této pomoci. V praxi se však projevilo jako problematické a poškozující poctivé a zranitelné klienty sociálního systému.
Povinný způsob výplaty příspěvku na živobytí všem příjemcům, kteří jej pobírají déle než 6 měsíců v posledních 12 měsících, nejméně v 35 % a nejvýše v 65 % prostřednictvím poukázek platil od prosince roku 2017. V praxi však přinesl značné problémy zejména těm nejpotřebnějším, kteří prokazatelně nemají jinou možnost výdělku. Původní opatření reagovalo na společenskou poptávku po prevenci zneužívání sociálních dávek. V případě pomoci v hmotné nouzi však poukázkový systém výplaty nejen že dopadl i na ty, kteří tuto pomoc nikdy nezneužívali, ale také značně komplikoval život nejzranitelnějším skupinám obyvatel.
„Vycházíme z faktu, že těch, u kterých existuje možnost, že by příspěvek na živobytí nevyužili k zajištění základních životních potřeb, je daleko méně, než těch, kteří tento příspěvek nikdy nezneužívali a ani zneužívat nemohou, protože ten příspěvek skutečně potřebují k zajištění svých základních potřeb,“ zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Ministerstvo práce prodlouží smlouvu s dodavatelem IT na výplatu dávek
03.12.2018
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prodlouží smlouvu se stávajícím dodavatelem informačních systémů pro vyplácení dávek. Vláda záměr vzala na vědomí, řekl novinářům ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ministerstvo bude prodloužení kontraktu stát za příštích 24 měsíců zhruba miliardu korun, řekla novinářům ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Nové dávkové systémy ještě nejsou plně funkční, využití opce na pokračování smlouvy se společností OKsystem tak umožní výplaty dávek do doby, než budou připravené, vysvětlila. Smlouva bude do konce roku 2020, dá se ale vypovědět dříve. Na využití opce pro prodloužení smlouvy má MPSV čas do pátku. Postup ministerstva kritizují piráti, podle nich není úřad schopen vyplácení dávek v příštím roce zaručit. Vedení resortu už několikrát uvedlo, že výplata pomoci potřebným není ohrožena. "Vláda vzala informaci na vědomí. Součástí informace bylo, že MPSV využije možnost opce a prodlouží podporu systému ze strany OKsystemu," uvedl po jednání vlády Hamáček. Smlouva s OKsystemem na provoz, podporu a rozvoj systému vyplácení dávek měla původně vypršet na konci roku. Ministerstvo ji mohlo prodloužit na dva roky opcí, a to do konce letošního září. Termín nestihlo. S firmou se pak dohodlo na dodatku, který odsouvá termín pro prodloužení kontraktu do konce listopadu.
Mzda, nebo dávky?
29.11.2018
Každou minutu přibude v Česku jedna exekuce. V současnosti ji má každý desátý člověk. Velký problém představuje hlavně pro zaměstnané. Čím víc totiž lidé pracují, aby své dluhy splatili, tím méně jim zbývá. Upozornilo na to ve své analýze Centrum pro společenské otázky - Spot.
A ačkoliv je na trhu práce sháňka po uchazečích a nezaměstnanost dosáhla svého historického minima, mezi nezaměstnanými zůstává velká část Čechů, pro které představuje přijetí legální práce značné finanční riziko. A tak raději zůstávají na sociálních dávkách. Podle posledních dostupných údajů z května 2018 pobírá u nás dávky v hmotné nouzi přes 170 tisíc lidí. Ačkoli počet příjemců této dávky v posledních letech klesal, v budoucnu se podle odborníků očekává spíše mírný nárůst.