Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Mzda, nebo dávky?
29.11.2018
Každou minutu přibude v Česku jedna exekuce. V současnosti ji má každý desátý člověk. Velký problém představuje hlavně pro zaměstnané. Čím víc totiž lidé pracují, aby své dluhy splatili, tím méně jim zbývá. Upozornilo na to ve své analýze Centrum pro společenské otázky - Spot.
A ačkoliv je na trhu práce sháňka po uchazečích a nezaměstnanost dosáhla svého historického minima, mezi nezaměstnanými zůstává velká část Čechů, pro které představuje přijetí legální práce značné finanční riziko. A tak raději zůstávají na sociálních dávkách. Podle posledních dostupných údajů z května 2018 pobírá u nás dávky v hmotné nouzi přes 170 tisíc lidí. Ačkoli počet příjemců této dávky v posledních letech klesal, v budoucnu se podle odborníků očekává spíše mírný nárůst.
MPSV pokračuje v podpoře dětských skupin. Jejich počet neustále narůstá
22.11.2018
Péče o děti v tzv. dětských skupinách byla legislativně ustanovena zákonem, který vešel v účinnost v listopadu 2014. Od té doby se tento nový fenomén služeb péče o děti významně vyvíjí a počet dětských skupin se výrazně navyšuje. Pro další efektivní fungování této služby je důležité především sdílení dobré praxe mezi jejími poskytovateli, legislativní opatření a dostatečné financování. To byla stěžejní témata odborné konference, která se konala 20. listopadu 2018 v Praze.
Celorepublikové setkání poskytovatelů dětských skupin, které bylo zahájeno úvodním slovem ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), bylo oficiálně první konferencí svého druhu a konalo se pod záštitou systémového projektu Podpora implementace dětských skupin.
Účastníci konference se dozvěděli nejen to, jak být dobrým poskytovatelem i zaměstnavatelem, ale také např. to, jak dítě úspěšně adaptovat na nové kolektivní zařízení nebo jak vést efektivní komunikaci s rodiči. O zásadních tématech souvisejících s výchovou a vývojem dítěte pohovořili také odborníci ze zahraničí, jejichž účast byla velkým přínosem. Současně konferenci zaměřené na poskytování služeb v oblasti péče o děti přidala na významnosti a pozvedla ji na mezinárodní úroveň.
Důležitou součástí problematiky dětských skupin je samozřejmě také legislativa. V souvislosti s tím MPSV připravuje novelu zákona č. 247/2014 Sb. o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Ta by měla vést především ke zkvalitnění poskytovaných služeb, zavedení nové služby péče o nejmenší děti, tzv. mikrojeslí, a v souvislosti s podporou těchto služeb také k zavedení národního financování.
V současnosti poskytuje v České republice služby 847 dětských skupin s kapacitou více než 11 tisíc míst. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude i nadále podporovat dětské skupiny a mikrojesle z Evropského sociálního fondu. Výzvy budou postupně otevírány v roce 2019.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Druhé největší nominální zvýšení minimální mzdy v historii
21.11.2018
Minimální mzda se v České republice od 1. ledna 2019 zvýší o 1150 korun na 13 350 korun. Návrh růstu mezd, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), schválila vláda na svém jednání v úterý 20. listopadu 2018. Jedná se o druhé nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991.
Ke zvýšení minimální měsíční mzdy z 12 200 Kč na 13 350 Kč a základní hodinové sazby ze 73,20 Kč na 79,80 Kč dojde k 1. lednu 2019.
„Pracovat se musí lidem vyplatit. Není možné, aby lidé, kteří chodí do zaměstnání, měli existenční problémy a museli brát sociální dávky. Ekonomika je ve velmi dobré kondici. Výkon české ekonomiky dosahuje na 70 % té německé, ale naši zaměstnanci vydělávají jen přibližně 30 % německých mezd. Proto jsem navrhovala ještě rychlejší růst minimální mzdy, než na jakém jsme se v rámci koalice dohodli. Zvyšování minimální mzdy má pozitivní dopad nejen na 150 tisíc českých zaměstnanců, kteří ji pobírají, ale i na ostatní pracující, neboť celkově zvyšuje tlak na růst mezd,“ uvedla ministryně Jana Maláčová.
MPSV má zájem, aby růst platů a mezd byl pravidelný, jednoduše a včas předvídatelný a bez výrazných výkyvů. Ministryně Maláčová proto navrhuje v novele zákoníku práce zavedení tzv. automatického valorizačního mechanismu, který by stanovoval úroveň minimální mzdy jako předem přesně daný poměr průměrné mzdy v národním hospodářství.
Společně s úrovní nejnižšího výdělku dojde také k růstu nejnižších úrovní zaručené mzdy, a to o 1150 až 2300 Kč měsíčně. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou výdělková minima platná pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a ve státní službě, jimž je za práci poskytován plat. Jsou stanoveny v osmi úrovních podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. První úroveň je rovna minimální mzdě, nejvyšší jejímu dvojnásobku. Od začátku příštího roku se bude nejnižší úroveň zaručené mzdy pohybovat v rozmezí od 13 350 do 26 700 Kč měsíčně pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin (viz odkaz níže).
https://www.mpsv.cz/files/clanky/34598/TZ_-_Ministryne_Malacova_prosadila_druhe_nejvetsi_nominalni_zvyseni_minimalni_mzdy_v_historii.pdf
Vláda nové daně letos nestihne, firmy čeká nejistota
20.11.2018
S koncem roku se podnikatelé a firmy chystají na daňové změny, které je od ledna pravidelně čekají. Letos však již poněkolikáté nebudou až do poslední chvíle vědět, na co a odkdy se mají nachystat. Takzvaný daňový balíček z dílny ministerstva financí, který zatím prošel prvním čtením ve sněmovně, se pravděpodobně do konce roku protlačit až k podpisu prezidenta nepodaří.
Termín schválení se nedá odhadnout. "Není možné vyloučit, že novela bude vrácena Senátem," řekla mluvčí resortu Šárka Šmolíková. O horní komoru se vláda skutečně nemůže opírat, což potvrdily i nedávné volby, v nichž posílily opoziční strany. Ministerstvo financí přiznává, že vypracovalo návrh, který by posunul platnost daňových změn namísto od 1. ledna až na následující měsíc po vyhlášení zákona.