Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Sto dvacet tisíc českých seniorů uvázlo v exekuci
18.10.2018
Kdy jindy než na Mezinárodní den boje proti chudobě, který se ve středu ve světě slaví, je dobré připomenou extrémní zadlužení českých domácností důchodců. Neveselé údaje společně zveřejnily Agentura pro sociální začleňování, Centrum pro společenské otázky SPOT, Česká asociace streetwork a Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR a projektu Mapa exekucí.
Podle nich je až sto dvacet tisíc Čechů nad 60 let pod tíhou exekuce. Z toho více než polovina čelí třem a více exekucím, desetina pak dokonce deseti a více. Početná je rovněž skupina lidí v předdůchodovém věku, která se již nyní potýká s nezvladatelnými dluhy. "Část českých seniorů tak uvízla v pasti chudoby a sociálního vyloučení. Každý čtrnáctý Čech v exekuci je přitom ve věku 65+," uvádí Karel Schwarz z Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2018
17.10.2018
„Zákon č. 191/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (účinnost dělená – dnem 1. 9. 2018 a dnem 1. 1. 2019)
Tímto zákonem byl novelizován zákon o důchodovém pojištění. Novela spočívá v tom, že byla schválena dvě významná opatření ve prospěch důchodců, a to zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy, tj. o 1 procentní bod (u důchodů přiznaných před 1. 1. 2019 bude náležet zvýšená základní výměra od splátky důchodu splatné v lednu 2019), a dále zvýšení důchodu o 1 000 Kč měsíčně všem důchodcům, kteří dosáhnou věku 85 let (důchodcům, kteří dosáhli 85 let věku před 1. 1. 2019, náleží toto zvýšení procentní výměry od splátky důchodu splatné v lednu 2019). Kromě toho byly s účinností od 1. 9. 2018 mezi osoby účastné důchodového pojištění prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění z titulu péče o závislou osobu, u kterých se nevyžaduje podmínka domácnosti, zahrnuti vedle osob blízkých i asistenti sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb.
Nařízení vlády č. 212/2018 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2019 (účinnost dnem 1. 1. 2019)
Tímto nařízením se příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. přiznané před 1. lednem 2019 zvyšují o 3,4 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje.
Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. prosinci 2018.
Nařízení vlády č. 213/2018 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019 (účinnost dnem 1. 1. 2018)
Tímto nařízením se stanoví:
A/ prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do roku 2019:
• všeobecný vyměřovací základ za rok 2017 ve výši 30 156 Kč,
• výše přepočítacího koeficientu pro úpravu (aktualizaci) všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, který činí 1,0843,
• první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 14 388 Kč,
• druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 130 796 Kč.
• výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu od roku 2019 činí 3 270 Kč.
B/ Zvýšení důchodů v roce 2019
Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2019 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2018 tak, že se
• základní výměra zvyšuje o 570 Kč na 3 270 Kč,
• procentní výměra zvyšuje o 3,4 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
Zdanění digitálních gigantů štěpí Evropu
15.10.2018
Česká republika se připojila k odporu Irska, Finska a Švédska vůči návrhu Evropské unie na novou digitální daň, která by zvýšila daňové zatížení velkých internetových firem. Ve společném dokumentu uvedené čtyři země varují, že navrhovaný postup by mohl porušovat mezinárodní smluvní závazky. Informovala tom agentura Reuters s odvoláním na kopii dokumentu poskytnutou irským ministerstvem financí.
Evropská komise představila návrhy na změny ve zdanění digitálních firem letos v březnu. Návrhy zahrnují zavedení tříprocentní daně z tržeb velkých digitálních podniků, jako jsou Google či Facebook, které čelí obvinění, že v rámci EU přesměrovávají své zisky do zemí s nižší daňovou zátěží. Ministři financí EU souhlasí, že daňová pravila je zapotřebí změnit tak, aby se zvýšilo zdanění digitálních služeb. Nejsou však jednotní v názoru na to, jakým způsobem by se mělo postupovat, upozorňuje agentura Reuters. Některé menší země s nižšími daňovými sazbami, například Irsko, chtějí, aby změny v rámci EU postupovaly v souladu s globální reformou zdanění digitálních aktivit, o které se již řadu let diskutuje. Také severské země se staví proti postupu pouze na úrovni EU a ve společném dokumentu se k tomuto postoji podle Reuters připojila i Česká republika.
Sociálka zkontrolujte odpracované roky, ať se neokradete
12.10.2018
Zhruba sto tisíc Čechů dostalo v září dopis od České správy sociálního zabezpečení. Jeho součástí byl přehled dob důchodového pojištění. Dost důležitá věc pro to, aby lidé mířící do důchodu zjistili, zda mají započtená skutečně všechna odpracovaná léta. Každý rok nad povinný limit totiž může penzi zvýšit až o stovky korun měsíčně.
Dopis byl doručen mužům, kteří se narodili v roce 1957 a o tři roky mladším ženám, tedy ročník 1960. Tito lidé budou totiž moci odcházet do důchodu za dva tři roky, a tak mají ještě šanci svou složku zkontrolovat a případně doplnit o chybějící zaměstnání. "Některé dopisy ještě mohou být na cestě. V případě, že by někdo ani v průběhu října dopis neobdržel, doporučuji, aby si požádal o vyhotovení informativního osobního listu důchodového pojištění, který jim může být zaslán zdarma. Ovšem jen jednou za kalendářní rok," upozorňuje tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.