Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Převod bytů v rodinných domech by mohl být bez daně
05.11.2018
Návrh podpořila Sněmovna i vláda. Dosavadní osvobození se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Majitelé rodinných domů tak dnes často přestavují nemovitosti na bytové jednotky, které se prodávají lépe než vlastnický podíl.
První úplatný převod bytů v rodinných domech by mohl být osvobozen od daně z nabytí nemovitých věcí. Počítá s tím novela zákonného opatření Senátu, kterou v pátek v prvním čtení podpořila Sněmovna. Už dříve ji podpořila vláda. Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisů nejvýše tři byty.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lidé dostanou zaplaceno i za první tři dny nemoci
02.11.2018
ck
Firmy budou muset zaměstnancům platit náhradu mzdy už od prvního dne nemoci. Poslanci ve středu schválili novelu zákoníku práce, která dosavadní první tři dny stonání zdarma ruší. "Jedná se o nespravedlivé trestání zaměstnanců za nemoc. Karenční doba nic neřeší, lidé nemoci přecházejí nebo si kvůli ní berou dovolenou," říká poslankyně a jedna z autorek návrhu Kateřina Valachová (ČSSD).
Pro sociální demokraty byla novela klíčová a jejím schválením na jaře podmiňovali svůj vstup do vlády. Hnutí ANO návrh podpořilo i přesto, že někteří jeho členové se změnou dříve nesouhlasili. Nyní o novele bude hlasovat Senát. Pokud ji schválí a následně ji podepíše prezident Miloš Zeman, začne platit od července příštího roku. V současnosti nemocní zaměstnanci nedostávají první tři dny od firmy ani od státu žádné peníze. Až od čtvrtého dne berou 60 procent průměrného výdělku. Náhradu mzdy nemocným posílají nejdříve zaměstnavatelé, od čtrnáctého dne nemoci povinnost přebírá stát. Firmám se na oplátku sníží odvody do systému nemocenského pojištění z 25 procent na 24,8 procenta. Podle Svazu průmyslu a dopravy, který v Česku zastupuje asi 11 tisíc společností, to však firmám zvýšené náklady nepokryje. Svaz odhaduje, že zaměstnavatele bude zrušení karenční doby stát přibližně osm miliard korun ročně, na pojistném však ušetří jen asi tři miliardy. "Obrovské dopady to bude mít především na výrobní firmy," míní mluvčí svazu Eva Veličková.
Důchody jako na západě mít nebudeme
31.10.2018
Vyhlídky dnešních dvacetiletých Čechů na to, že jejich státní penze budou stejně vysoké jako v západní Evropě, jsou mizivé, ukazuje zpráva Národní rozpočtové rady o dlouhodobém vývoji státních financí. Nedojde-li k nápravě, hrozí, že za 20 let klesne životní úroveň důchodců pod hodnoty, na které dosahují penzisté dnes. "Kdybychom se nyní přenesli do demografické situace roku 2035 či 2040, tak máme podle mých osobních hrubých výpočtů průměrný důchod nikoli 12 500 korun měsíčně jako dnes, ale jen 9500 korun," uvedla v rozhovoru pro HN předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová.
Rada vznikla letos na jaře a má dohlížet na zdraví veřejných financí. V úterý poprvé předložila Poslanecké sněmovně svou zprávu, ve které popisuje, jak by se v následujícím půlstoletí vyvíjely veřejné rozpočty při zachování současných daní, státních příjmů a výdajů. Podle rady hrozí, že bez zavedení potřebných změn, včetně penzijní reformy, celkové zadlužení vlády vzroste každých 10 let od roku 2040 na dvojnásobek. Do roku 2068 by se mohlo z dnes neškodných hodnot na třetině hrubého domácího produktu vyšplhat na 230 procent HDP.
Slovensko mohutně podpoří turismus: snižuje DPH
24.10.2018
Slovensko od příštího roku sníží sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) u ubytovacích služeb na deset z nynějších 20 procent. Větší zaměstnavatelé zase budou muset přispívat pracovníkům na rekreaci. Rozhodl o tom v úterý parlament. Obě opatření navrhli poslanci vládní Slovenské národní strany (SNS) s cílem podpořit domácí cestovní ruch.
Od změny DPH poslanci očekávají snížení konečné ceny ubytovacích služeb pro turisty, což by se mělo projevit ve zvýšeném zájmu o pobyty v hotelích a v dalších ubytovacích zařízeních. Právě vyšší poptávka po ubytování by podle SNS měla kompenzovat výpadek příjmů státu ze snížení sazby DPH. Zmiňovanou sníženou sazbu DPH Slovensko již uplatňuje na vybrané druhy potravin, knihy, léky a zdravotnické pomůcky. Slovenský parlament schválil i zavedení takzvaných rekreačních poukázek. Nárok na ně budou mít pracovníci, kteří u zaměstnavatele s celkovým počtem alespoň 50 zaměstnanců pracují nejméně dva roky. Z hodnoty poukázky podnik zaplatí 55 procent, nanejvýš ovšem 275 eur (7110 korun), na zbytek přispěje pracovník. To znamená, že hodnota poukázky by zpravidla mohla dosáhnout 500 eur (12.920 korun), což v ubytovacích zařízeních v turisticky atraktivních lokalitách země vystačí zhruba na týdenní pobyt.