Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Snížení základního kapitálu s.r.o.
20.07.2018
Jednatelé s.r.o. jsou povinni zveřejnit v Obchodním věstníku usnesení o snížení ZK do 15 dnů od jeho přijetí, a to dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. Současně písemně vyzvou věřitele společnosti, aby přihlásili své pohledávky vůči ní ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění posledního oznámení.
Včas přihlášeným věřitelům s.r.o. poskytne přiměřené zajištění pohledávek nebo je uhradí, nedohodne-li se s nimi jinak. Toto zajištění není potřeba, pokud se snížením ZK nezhorší dobytnost pohledávek, což ale může být sporné posoudit.
Daňové řešení spoluvlastnictví v zákonu o daních z příjmů
19.07.2018
Na rozdělení společných příjmů a výdajů se vztahuje § 12 odst. 2 ZDP. Zde se uvádí, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. Hmotný majetek v podílovém spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků odpisuje každý z nich dle § 29 odst. 5 ZDP ze vstupní ceny hmotného majetku, kterou je u spoluvlastníka vstupní cena stanovená podle § 29 odst. 1 ZDP ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu.
V § 26 odst. 4 ZDP se uvádí, že je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl tento hmotný majetek vstupní ceny uvedené v § 26 odst. 2 ZDP (u samostatné movité věci vstupní cena vyšší než 40 000 Kč), je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu.
Solidární zvýšení daně 2018 u podnikatele
18.07.2018
Pro rok 2018 se vychází z nařízení vlády č. 343/2017 Sb., ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2016 ve výši 28 250 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0612.
Průměrná mzda tak činí 28 250 Kč x 1,0612 = 29 979 Kč. Hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2018 činí 48 x 29 979 Kč = 1 438 992 Kč. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2018 limitní částku 1 438 992 Kč, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.
Postup u poplatníka s příjmy dle § 7 a s příjmy ze závislé činnosti
18.07.2018
V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má současně příjmy z podnikání a příjmy ze závislé činnosti, musí v rámci daňového přiznání za rok 2018 porovnat součet zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny, a dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti s limitní částkou 1 438 992 Kč. Pokud součet bude vyšší než tato částka, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.