Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Účetní odpisy by měly být nástrojem podnikatelů, manažerů či majitelů.
17.07.2018
Způsob, délka a výše účetních odpisů jsou plně v kompetenci účetní jednotky. Záleží na každém, jaký způsob či možnosti zvolí. Účetní jednotka by měla mít přehled o svém vlastním hospodaření či vykazování správných hodnot a výsledku hospodaření.
Účetní jednotky jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví (viz § 28 odst. 6 zákon o účetnictví). Odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v zákoně o účetnictví a vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
Odpisový plán je považován, dle zákona o účetnictví (§ 4 odst. 11), za účetní záznam a také z tohoto hlediska je k němu nezbytné přistupovat. Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody (včetně postupů odpisování) ve znění platném na jeho počátku. Z tohoto důvodu není možné v průběhu účetního období přerušovat účetní odpisy (pozor na odlišnost oproti odpisům daňovým!).
Online daně budou jako elektronické bankovnictví
16.07.2018
Ty z kontrolních hlášení využívá k rozkrývání řetězových podvodů s DPH a podle ředitele finanční správy Martina Janečka se během krátké doby podařilo daňové úniky na této dani snížit na polovinu. Další data z elektronické evidence tržeb finanční detektivové analyzují podle třiceti různých kritérií a dokážou z čísel poznat, že firma krátí tržby.
Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/martin-janecek-financni-sprava-dane-generalni-financni-reditelstvi-eet-1mx-/ekonomika.aspx?c=A180622_410206_ekonomika_hm1
Od července mají začít fungovat elektronické občanky. Bude finanční správa prvním úřadem, kde si bude možné vyřídit daně online?
Pokud někdo podá daňové přiznání přes náš existující elektronický portál EPO, může to podepsat certifikátem z elektronické občanky, nepotřebuje elektronický podpis. Kromě e-občanky budeme povinni přijímat i další digitální certifikáty od schválených autorit. Portál EPO, který nám dodává IBM, plánujeme nahradit vlastním portálem Moje daně, kde lidé budou moci podat daňová přiznání. Předvyplní se jim maximum dostupných údajů a nebude potřeba nic tisknout a fyzicky někam posílat.
Kdy bude portál hotový?
Předpokládáme spuštění v roce 2020, letos na podzim vyhlásíme tendr. Připravit zadávací dokumentaci nebude jednoduché. Bude to otevřené jednací řízení s uveřejněním, potřebujeme si s potenciálními dodavateli vyjasnit technické parametry a „nachytřit“ se od nich.
Kolik to bude stát?
Za první dva roky 2019 a 2020 předpokládáme výdaje kolem 600 milionů korun. Půjde o vybudování velkého portálového řešení pro osm milionů daňových subjektů. Nahradí dnešní EPO, zahrne daňové informační schránky i rozhraní pro EET. K tomu se musí vytvořit i část integrační vrstvy, která tam zůstane po nasazení nového daňového informačního systému v budoucnu. Chceme snižovat závislost na existujících dodavatelích, takže to bude nastavené tak, abychom třeba jednou za šest let mohli dodavatele přesoutěžit. Staré EPO nezahodíme. Vyhodnocujeme, jakým způsobem bychom mohli investici do něj využít.
Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/martin-janecek-financni-sprava-dane-generalni-financni-reditelstvi-eet-1mx-/ekonomika.aspx?c=A180622_410206_ekonomika_hm1
(Zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Letošní rok klesl počet osobních bankrotů
09.07.2018
V letošním prvním pololetí bylo vyhlášeno 6787 osobních bankrotů, o 437 meziročně méně. Počet návrhů na osobní bankrot se meziročně snížil o 2225 na 7174. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, jež má ČTK k dispozici.
V samotném červnu bylo vyhlášeno 1285 osobních bankrotů, o 215 více než v květnu a nejvíce od července 2017. Zároveň bylo podáno 1219 návrhů na osobní bankrot, tedy o 49 méně než v květnu. "Počet měsíčně vyhlašovaných osobních bankrotů se v posledních měsících již vrátil na podobné úrovně, které jsme vídali před novelou insolvenčního zákona z léta loňského roku, zatímco počet návrhů na osobní bankrot zůstává mírně nižší," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet osobních bankrotů obecně při zlepšeném výkonu ekonomiky neklesá tak rychle jako počet firemních bankrotů, sdělila Kameníčková. Někteří lidé se totiž díky zlepšení ekonomické situace dokážou osobnímu bankrotu vyhnout, zatímco jiným se kvůli tomu může naopak podařit na oddlužení dosáhnout, dodala.
Banky shání stovky lidí. Zaměstnanci jim odcházejí za lepší mzdou
04.07.2018
Banky v Česku potřebují nutně nové zaměstnance. Nábor běží napříč bankovním trhem a prakticky ve všech regionech. U jednotlivých velkých bank jde o stovky volných pracovních míst. Hledají hlavně pracovníky do poboček, ale i specialisty IT a kandidáty na další pozice.
Největší nábor je na pozice zaměřené na obchod a kontakt s klienty. Jde o náhradu za zaměstnance, kteří odešli a banky potřebují jejich pozice obsadit, aby mohly bez zhoršení služeb dál fungovat. Česká spořitelna uvedla, že nyní hledá zhruba 300 lidí. "Jde ze 60 procent o místa bankovních poradců na pobočkách. Další zhruba desetina jsou IT odborníci. Zbytek jsou pozice v rámci projektového řízení, auditu nebo řízení rizik," říká Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. O nové pracovníky banky mají nouzi nejen v Praze a v dalších velkých městech, kde je víc nabídek k práci, ale i v regionech. "Každé druhé místo, které potřebujeme obsadit, je mimo Prahu," potvrzuje Hrubý. Podle údajů České národní banky celkový počet pracovníků v bankovním sektoru na konci letošního 1. čtvrtletí dosáhl 41 851. V mezikvartálním srovnání jde tak o první pokles od konce roku 2016. Na portálu Jobs.cz bylo včera odpoledne 2179 volných míst bank a finančních firem.