Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Jaké dopady má GDPR na zpracovatele mezd
27.06.2018
Od 25. května 2018 je účinné Ochranné nařízení pro ochranu osobních údajů (známé pod anglickou zkratkou GDPR). Směrnice se týká 97 % všech českých podniků a živnostníků. Počítat s ní musí všichni, kteří jakkoli zpracovávají osobní údaje. Pravidla se týkají jednotlivců, malých, středních i velkých firem. Velikost subjektu žádnou roli nehraje.
Každý zaměstnavatel se při podpisu pracovní smlouvy stává tzv. správcem osobních údajů. Musí proto připravit vnitřní směrnici za jakým účelem a jakými prostředky bude shromažďovat, zpracovávat a uchovávat osobní údaje svých zaměstnanců. GDPR se netýká jen digitálních forem uchování dat, ale i veškerých papírových kartoték a databází. Jako osobní údaje jsou pak chápány jakékoli informace vztahující se k identifikované osobě. A to nejen jméno nebo datum narození, ale i IP adresa nebo politické názory.
Zpracování musí splňovat tři základní podmínky.
1. Ke zpracování byl udělen jednoznačně specifikovaný souhlas.
2. Zpracování údajů je nezbytné pro splnění smlouvy – např. nemůže být uzavřena bez jména.
3. Zpracování je nutné pro splnění právní povinnosti – jako je zpracování mezd.
GDPR se tak logicky dotkne i těch, kteří s těmito osobními údaji pracují. „Zpracovatelé mezd budou vázáni jednoznačnými pokyny, které specifikuje pracovní smlouva nebo jiná vnitřní směrnice. Pokud mzdy bude zpracovávat externí firma, bude muset mít se všemi zaměstnavateli smlouvu o zpracování osobních údajů a vést záznamy o jejich zpracování,“ vysvětluje Vaněk.Spousta firem také využívá pro vedení účetnictví koupený nebo pronajatý software. V tom případě je nutné se ujistit, zda konkrétní software je v souladu s GDPR a následně přijmout taková opatření, aby osobní údaje byly pod dostatečnou ochranou.
Neaktivní investiční fondy přijdou o daňové zvýhodnění
15.06.2018
Některé z investičních fondů asi přijdou o možnost výhodnějšího zdanění pětiprocentní sazbou daně z příjmů namísto devatenáctiprocentní sazby. Platit to bude pro fondy, v nichž by právnická osoba vlastnila více než desetiprocentní podíl. Schválila to sněmovna, upravila tak senátní novelu o daních z příjmů.
Cílem novely senátora Libora Michálka (za piráty) bylo zabránit praktikám některých, hlavně developerských firem. Michálek poukazoval na to, že klasické akciové společnosti si nyní dají nálepku fondu pro kvalifikované investory, zaregistrují své akcie na burze a mohou využívat nižší daňovou sazbu. S jejich akciemi se podle něj ale na burze cenných papírů většinou neobchoduje. "Registrace byla často účelová a formální, tedy jen z důvodu takzvané daňové optimalizace. Na daních unikalo ještě v roce 2016 jen díky této výjimce přes 450 milionů korun ročně," uvedl senátor, který ocenil, že sněmovna původní záměr novely nezmařila. V budoucnu by se tak daňové zvýhodnění mělo týkat jen aktivních fondů.
Po Lidlu a Kauflandu zvyšuje mzdy i Tesco
13.06.2018
Obchodní řetězec Tesco zvýší od července zaměstnancům obchodů základní tarifní měsíční mzdu v průměru o 17 procent. Někteří si polepší až o 24 procent. Dohodli se na tom zástupci společnosti a odborových organizací. Firma s odboráři uzavřela kolektivní smlouvy na období dvou let. Tesco to v úterý oznámilo v tiskové zprávě. Výši průměrné mzdy firma neuvedla.
Například diskonty Lidl zvýšily letos od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 tisíc korun, v Praze na 29 tisíc korun. Podle údajů portálu Platy.cz činí průměrný plat prodavače 17 475 korun. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos v prvním čtvrtletí podle Českého statistického úřadu přitom meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 30 265 korun. "Oproti předcházejícím rokům bude letošní investovaný objem prostředků do mezd zaměstnanců našich obchodů dosud nejvyšší. Věřím, že i tímto krokem dokážeme nadále vytvářet motivační prostředí pro naše stávající i nové zaměstnance," uvedl výkonný ředitel Tesco Czech Patrik Dojčinovič. Podle odborů je vyjednaný výsledek více než uspokojivý. "Podařilo se nejen docílit zásadního navýšení základních mezd, ale i v rámci balíčku benefitů, které jsou zachovány, došlo k jejich rozšíření," dodal zástupce odborových organizací při Tesku Milan Matušík. Tesco je jedním z největších soukromých zaměstnavatelů v České republice, zaměstnává přes 11 tisíc lidí.
Reálná mzda v Česku vzrostla nejvíce za 15 let
06.06.2018
Nízká míra nezaměstnanosti a k tomu velký počet neobsazených volných pracovních míst ženou mzdy a platy v tuzemsku nahoru. Podle dat Českého statistického úřadu vzrostla měsíční nominální průměrná mzda v prvním čtvrtletí roku o 8,6 procenta, reálně po očištění od inflace o 6,6 procenta. Zatímco nominální růst odměny za práci tak v období prvních tří měsíců roku rostl nejrychlejším tempem od roku 2008, u reálné mzdy je to dokonce nejvyšší tempo za posledních 15 let.
"Průměrná mzda, na kterou obvykle nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, tentokrát rostla rychleji než medián. To znamená, že tentokrát se přidávalo spíše lidem se mzdami vyššími. Ale i zde nejspíše zafungoval efekt administrativního zvýšení platů veřejné sféry," říká analytik ČSOB Petr Dufek. Medián představuje hodnotu uprostřed pomyslné řady, pokud bychom všechny mzdy a platy seřadili za sebe od nejnižší po nejvyšší. Tento ukazatel je tedy méně zkreslený případnými extrémně vysokými či nízkými hodnotami než průměr. Medián mezd stoupl za leden až březen meziročně o 8,3 procenta na 25 674 korun. Podle hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka je růst mezd tažen ještě víc než nedostatkem pracovních sil přidáváním ve veřejné sféře. "Tam se průměrná mzda meziročně zvýšila o 12,5 procenta, ve školství o 12,6 procenta," upozorňuje Marek.