Začaly změny ve výplatních termínech důchodů
07.04.2025
Změny vyvrcholí v létě. Duben je okamžikem první velké letošní změny v termínech výplaty důchodů. Ta druhá se ještě chystá a nastane během letních prázdnin. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která každý měsíc vyplácí přes tři miliony důchodů. Stát se rozhodl snížit počet výplatních termínů. Pět termínů v druhé polovině kalendářních měsíců se nově přesouvá do jeho první poloviny.
"Důchodci, kteří nyní dostávají svůj důchod k 24. dni v měsíci, jej od dubna budou dostávat ke 14. dni v měsíci (to znamená 24. 2., 24. 3., 14. 4., 14. 5. atd.). Důchodci, kteří nyní dostávají svůj důchod 22. den v měsíci, jej od dubna budou dostávat již 12. den v měsíci apod. Všichni klienti tak budou nově dostávat svou výplatu v jednom z těchto termínů: 2., 4., 6., 8., 10., 12. a 14. dne v měsíci, tedy nejpozději do 14. dne v měsíci," vysvětlila správa. Úřad podotkl, že již dopředu nepřiděloval výplatní termíny v druhé polovině měsíců. Změna se i tak dotkne 1 165 000 důchodců.
Další změna přijde v druhé etapě od letošního července. To se termíny výplat do zařízení sociálních služeb přesunou z 15. dne v měsíci, což je současná praxe, na 12. den v měsíci. "To znamená, že klienti obdrží dubnovou výplatu 15. 4., květnovou výplatu 15. 5., červnovou výplatu 15. 6., ale červencovou a další výplaty již 12. den v měsíci," dodala ČSSZ.
S
(Zdroj: globe24.cz)
Valorizace brzy změní výši penzí
06.12.2024
Prosincový důchod je tím posledním, který lidé obdrží v současné výši. V lednu totiž proběhne pravidelná valorizace, jejíž parametry jsou už nějaký čas známé. Průměrný důchod má poprvé překročit hranici 21 tisíc korun měsíčně. K 1. lednu 2025 proběhne pravidelná valorizace penzí. Důchody se zvýší o 356 korun na základě dat ČSÚ ohledně míry inflace za červenec 2023 až červen 2024. Průměrný starobní důchod by měl na základě tohoto zvýšení přesáhnout 21 078 Kč, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v tiskové zprávě.
Penze se naposledy zvyšovaly k 1. lednu 2024. Základní výměra starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu se pro letošní rok zvýšila o 360 korun na 4400 korun měsíčně. Valorizace proběhla podle nových pravidel, kdy je výpočet růstu cen odvozen pouze z indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců. V Česku se důchody vyplácejí v pravidelných měsíčních lhůtách, přičemž výplatními termíny jsou sudé dny od 2. do 24. dne v měsíci. Klienti zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem dostávají peníze 15. den v měsíci.
S
Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Na sociální služby půjde příští rok 28,5 miliardy korun
05.12.2024
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na příští rok poskytnout 28,5 miliardy korun na dotace pro financování sociálních služeb. Tato částka opět meziročně narůstá, což odráží zvyšující se náklady na jejich provoz. Většina prostředků je alokována krajům, které je následně přerozdělují jednotlivým poskytovatelům. Financování sociálních služeb v ČR vychází z více zdrojů, přičemž dotace ze státního rozpočtu dlouhodobě pokrývají přibližně 40 % celkových nákladů. Další financování mohou poskytovatelé získávat například z evropských fondů. „Celková dotace od MPSV bude v příštím roce opět vyšší než letos. Je to trend, který se nám daří udržet. Sociální služby však nejsou odkázány pouze na tento zdroj financování. Část příjmů pochází také z plateb klientů, prostředků samospráv a z evropských fondů, které poskytují významné prostředky například na zajištění dostupnosti sociálních služeb,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V červenci letošního roku navíc výrazně vzrostl příspěvek na péči ve stupních závislosti II, III a IV. Zároveň také došlo k navýšení hodinové sazby k zajištění úkonů péče o 10 Kč z původních 155 kč na 165 Kč. Pokud se pak služba osobě poskytuje v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně dochází k navýšení ze 135 Kč na 145 Kč. Maximální celkový přínos tohoto navýšení pro systém sociálních služeb znamená 2,35 miliardy korun.
V minulém roce také došlo k navýšení úhrad za stravu o 20 Kč za poskytnutí celodenní stravy, nově je to tedy 255 Kč. U oběda jde o navýšení o 10 Kč na 115 Kč. U ubytování pak došlo k navýšení o 25 Kč, z 280 Kč na 305 Kč. Maximální celkový přínos byl kalkulován na částku 1,135 miliardy korun za rok. Od 1. ledna 2025 dojde k navýšení o inflaci cca 3 %.
S
Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S