Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Uber v Česku podniká bez platného oprávnění, podezírá ho ministerstvo
12.02.2018
Ministerstvo průmyslu a obchodu má podezření, že Uber v Česku podniká bez platného živnostenského oprávnění.
Jízdy řidičů v rámci platformy Uber zřejmě zprostředkovává jiná firma než ta, která k tomu před pěti lety získala v Česku živnost. Skutečným zprostředkovatelem má být nizozemská Uber B.V. Uvedlo to v pátek ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo dopravy tento týden Uber vyzvalo, aby si v Česku živnost založil. Uber uvedl, že funguje v souladu s evropskou legislativou. "Zprostředkující společností je podle všeho společnost UBER B. V. se sídlem v Nizozemsku. Kontrolní činnost oprávnění k podnikání a souvisejících oprávnění je nicméně v kompetenci obecních živnostenských úřadů. Proto jakékoli vyjádření MPO k platnosti živnostenských oprávnění může vycházet až z adekvátní kontroly příslušného obecního úřadu," řekli zástupci MPO. V Praze druhý den protestují taxikáři proti společnosti Uber a dalším zprostředkovatelům, kteří najímají dopravce bez platné licence pro přepravu osob. Vytváří tak podle nich nerovné podmínky na trhu.
Česká koruna slaví 25. narozeniny, její vznik provázely vojenské manévry
09.02.2018
Přesně před čtvrt stoletím - v noci na 8. února 1993 - proběhlo rozdělení dosavadní společné měny Čechů a Slováků. Vzniku dnešní koruny předcházely logistické manévry, včetně lepení 160 milionů kolků dovezených v utajení z kolumbijské Bogoty. Nové bankovky a mince se pak narychlo vyráběly v továrnách od Hamburku až po kanadský Winnipeg.
Než samostatná měna vstoupila v platnost, měli lidé čtyři únorové dny na výměnu papírových platidel. Mohli donést na pobočky České spořitelny a České pošty bankovky v hodnotě 100, 500 a 1000 korun československých (Kčs) a vyměnit je za prakticky stejné, jen opatřené kolkem samostatné České republiky. Operaci zajišťovalo 40 tisíc lidí, včetně zaměstnanců Komerční banky, kde probíhalo hlavní kolkování. Akce také znamenala manévry pro policii, útvar rychlého nasazení (URNA) i armádu. Ozbrojenci hlídali převozy stovek tun bankovek v obrněných vozech po celé republice. "Připravovalo se to spěšně a bylo to docela drama. My jsme v podstatě spali v ČNB, stejně tak jako policie a URNA," vzpomíná na tu dobu Pavel Kysilka, který coby člen bankovní rady centrální banky za Česko vedl koordinační skupinu pro rozdělení měny.
Začíná útok na kryptoměny, regulovat je chtějí politici i centrální banky
09.02.2018
Bitcoin a další virtuální měny jsou možnou hrozbou pro stabilitu finančního systému. Měly by být pod větším dohledem centrálních bankéřů a dohledových institucí. Jako další z řady bankéřů a politiků se v tomto ohledu vyjádřil člen výkonného výboru Evropské centrální banky (ECB) Yves Mersch.
"Pokud dochází k většímu propojování mezi virtuálním světem a tím reálným a v tom virtuálním dojde ke kolapsu, tak to může mít negativní dopad na finanční stabilitu ve skutečném světě," řekl Mersch ve čtvrtečním rozhovoru pro televizi Bloomberg. "A pak je to důvod, aby se o trh s kryptoměnami zajímala i centrální banka," dodal s tím, že regulátoři potřebují získat o trzích s virtuálními měnami více informací. Podle Mersche tak například přichází v úvahu, že by burzy a firmy, které zprostředkovávají platby a obchody s digitálními měnami, v budoucnu povinně pravidelně posílaly ECB podrobné zprávy o uskutečněných transakcích. O kryptoměnách v tomto týdnu hovořili i další významní finančníci. Také Agustín Carstens, generální manažer basilejské Banky pro mezinárodní platby (BIS), je v úterý označil za možnou hrozbu pro finanční systém. Pro důkladnější dohled se vyslovil i kvůli jejich využití při kriminálních transakcích, například v mezinárodním obchodu s drogami. Na stejné téma tento týden mluvil také prezident ECB Mario Draghi. Ten označil investice do virtuálních měn za velmi riskantní a uvedl, že ECB v současnosti sleduje trh s nimi zejména z pohledu toho, jak jsou investicím do nich vystaveny banky v eurozóně a jaké důsledky to může mít na jejich hospodaření.
Skupina Sanofi prodá Zentivu
07.02.2018
Francouzská farmaceutická skupina Sanofi očekává, že dokončí dohodu o prodeji své evropské divize generických léků, kam spadá i česká Zentiva, ve třetím čtvrtletí letošního roku. Podle informovaných zdrojů jsou mezi zájemci soukromé investiční fondy Advent International, BC Partners, Carlyle Group, konsorcium tvořené firmami Blackstone Group, Nordic Capital a nejméně jedna farmaceutická firma, napsal list Financial Times.
Sanofi o plánech na dokončení prodeje informovala ve středu spolu s výsledky hospodaření za loňský rok. Ke jménům zájemců se nevyjádřila. Podle zdroje zájemci nyní uskuteční hloubkovou kontrolu, tzv. due diligence, v generické divizi. V loňském čtvrtém čtvrtletí čistý zisk firmy při konstantních směnných kurzech klesl o 10,8 procenta na 1,33 miliardy eur (33,6 miliardy korun). Celkové tržby se zvýšily o 4,1 procenta na 8,7 miliardy eur. Analytici očekávali v průměru čistý zisk 1,46 miliardy eur při tržbách 8,7 miliardy eur. V letošním roce Sanofi čeká návrat k růstu zisku díky dvěma nedávno oznámeným akvizicím a úpravě nabídky léků. Zisk na akcii se má při konstantních směnných kurzech zvýšit o dvě až pět procent po loňském propadu o 0,4 procenta. S cílem podpořit růst příjmů Sanofi minulý měsíc oznámila dvě biotechnologické akvizice. Za 11,6 miliardy dolarů (236,4 miliardy korun) koupila firmu Bioverativ a za 3,9 miliardy eur (98,4 miliardy korun) společnost Ablynx.