Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Některé firmy už musí odmítat každou třetí zakázku
15.01.2018
Nedostatek pracovních sil na českém trhu začíná dopadat na fungování firem. Dvě pětiny malých a středních podniků a živnostníků se už dostaly do situace, kdy kvůli nedostatku zaměstnanců nemohly vzít další zakázku. Více než desetinu zakázek muselo odmítnout 14 procent firem, tři procenta firem dokonce musela odmítnout každou třetí nabízenou zakázku, vyplývá z pravidelného šetření Index očekáváním firem ČSOB.
"Zjištění mezi malými a středními podnikateli jen potvrzují, že nedostatek zaměstnanců je v současnosti v Česku hlavní bariérou pro další ekonomický rozmach. To, že některé firmy musí odmítnout každou třetí zakázku, je alarmující," řekl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Poptávka po nových pracovnících proto nabývá na síle. V sektoru malých a středních podnikatelů plánuje letos nabírat nové zaměstnance téměř třetina firem. Přijímat nové pracovníky chystají především firmy s obratem nad 40 milionů korun. Se snižováním počtu zaměstnanců počítají jen tři procenta dotazovaných. Zbytek žádné změny nepředpokládá. "Nedostupnost zaměstnanců je náš největší problém. Musíme nuceně zvyšovat mzdy, aby byl někdo vůbec ochotný pracovat. Je zoufalý nedostatek kvalitní pracovní síly," souhlasil ředitel Ski areálu Monínec Jaroslav Krejčí. Hlavním problémem na trhu práce je podle průzkumu ČSOB obecný nedostatek zájemců o nabízené pozice. A pokud se nějací kandidáti objeví, tak často nemají praktické zkušenosti ani potřebnou kvalifikaci a často disponují špatnými pracovními návyky. I přesto si kladou zcela neadekvátní požadavky na finanční ohodnocení a žádají nesplnitelné benefity.
Obchodníci už nebudou moci vybírat zvláštní poplatky za platby kartou
12.01.2018
Až dosud mohli obchodníci lidem naúčtovat přirážku za platbu kartou. Většina obchodů tím své zákazníky neobtěžuje a poplatek, který za každou transakci samy platí, tak promítá do ceny zboží. Možnost naúčtovat tento náklad k ceně však stále využívají hlavně menší prodejny, ale i restaurace a e-shopy. Počínaje touto sobotou to má skončit.
Zákaz zdůvodňovaný snahou o větší rozšíření bezhotovostních plateb a také předchozím zlevněním plateb kartami, o které se postarala regulace Evropské unie, se vztahuje na běžné karty typu MasterCard a Visa. Vychází z evropské směrnice a v Česku ho obsahuje nový zákon o platebním styku, který začne být účinný právě od 13. ledna. Speciální přirážky si obchodníci k ceně mohli připočítávat bez kolize se zákonem od roku 2010, když na to zákazníka předem upozornili. Obvykle se tento poplatek v minulosti pohyboval od 1,5 do tří procent z ceny zboží nebo služby, někteří ho v poslední době snížili. Například cestovní kancelář Fischer si účtovala přirážku k ceně zájezdu ve výši dvou procent, teď je to 0,5 procenta. "Nové legislativě pochopitelně vyhovíme a stávající poplatek vybírat přestaneme. Je však potřeba říci, že za jednu cestovní smlouvu ve výši 50 tisíc korun zaplatí cestovní kancelář na poplatcích zhruba 250 korun při platbě kartou, oproti 10 korunám za převod z účtu na účet. V nízkomaržovém odvětví cestovního ruchu je to výrazný rozdíl. V nejbližší době proto zvážíme, jestli nezachováme zhruba poloviční poplatek za způsob placení, který ale bude v souladu s novou legislativou," říká Aleš Vítek, finanční ředitel Fischer Group, která loni utržila zhruba pět miliard korun. Zákon přitom říká, že žádné příplatky u běžných karet lidem od zítřka naúčtovat nesmí.
Úvěry za téměř 60 miliard korun
10.01.2018
Stavební spořitelny loni poskytly úvěry za 59,6 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 18 procent.
Zájem o nové smlouvy o stavebním spoření však poklesl zhruba o desetinu. Spořitelny jich loni uzavřely zhruba 426 500. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských spořitelen.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
Nejvíce volných pracovních míst v historii ČR
10.01.2018
Firmy hledají už 217 tisíc zaměstnanců. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání klesl meziročně o více než 100 tisíc na 280 620 lidí.
Počet volných míst, které firmy nabízejí prostřednictvím úřadů práce, stoupl ke konci loňského roku na 216 629, což je nový rekord v historii České republiky. Oproti předloňskému prosinci jich přibylo 84 tisíc. Vyplývá to z čerstvých údajů Úřadu práce ČR. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání klesl meziročně o více než 100 tisíc na 280 620 lidí. Jde o nejnižší prosincovou hodnotu od roku 1997. Takzvaných dosažitelných uchazečů, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do práce, je téměř 260 tisíc.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)