Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Češi loni utratili v e-shopech rekordních 155 miliard korun
07.01.2020
Každým rokem Češi utratí v e-shopech větší objem peněz. Loni na internetu nakoupili zboží a služby za 155 miliard korun, což je o 20 miliard více než v předchozím roce.
Podle Jana Vetyšky, šéfa Asociace pro elektronickou komerci (APEK), jež sdružuje e-shopy, on-line nákupy v roce 2019 předčily očekávání: "Růst potvrdil dlouhodobou úspěšnost a vysokou kvalitu českých e-shopů. Díky zlepšujícím se službám a široké nabídce doručení objednávají nakupující po internetu stále víc zboží."
Poslední vlna EET zasáhne zbylé živnostníky
02.01.2020
Elektronická evidence tržeb fungovala jen několik hodin a už se díky ní stihl proslavit starosta malé obce Pohleď na Vysočině Jindřich Holub.
Když tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš vyrazil v prosinci 2016 na obhlídku, jak se české hospody vypořádaly s novou povinností odesílat každou účtenku elektronickou cestou, dostalo se mu od Holuba rezolutního prohlášení: "Žádnou EET si pořizovat nebudu."
Centrální banky poslaly akciové trhy vzhůru
30.12.2019
Rok 2019 byl k investorům na akciových trzích nadmíru štědrý. Podle propočtů analytiků Deutsche Bank se tržní hodnota akcií obchodovaných na globálních burzách zvýšila letos zhruba o 17 bilionů dolarů a překonala hranici 85 bilionů. Významnou podporu finančních trhů dodaly snižováním úrokových sazeb a dalšími kroky centrální banky.
Do dvou let přijde ekonomická krize, myslí si polovina Čechů
27.12.2019
Zhruba polovina Čechů (49 procent) se domnívá, že do roka či dvou přijde ekonomická krize. Skoro 15 procent sází na to, že recese se projeví už v nadcházejícím roce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting. Třetina lidí věří prognózám ekonomů na toto téma.
Důvěra v ekonomy roste s věkem. Přesto ale poměrně velká část Čechů (38 procent) neví, co si má o zprávách o možném propadu ekonomiky myslet. "Světové trhy za sebou mají s malými zakolísáními 11 let růstu. Zákonitě to znamená, že řada ekonomů věští další krizi. Korekce samozřejmě dříve či později přijde. Rozhodující ale bude to, jak se projeví v konkrétní ekonomice či domácnosti a zda na ni budeme připraveni," uvedl hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák. Finanční rezervy na krizi by si lidé měli vytvářet v době ekonomického blahobytu. Na dotaz, zda mají vytvořený finanční polštář, z něhož by nečekané výdaje pokryli, kladně odpověděl jen každý čtyřicátý Čech (2,4 procenta). Zhruba 74 procent ale očekává, že hospodářský pokles bude mít na jejich rodinný rozpočet alespoň mírný dopad. "Každá domácnost nebo rodina by měla mít finanční rezervu. V nejkrajnějším případně na pokrytí výdajů domácnosti po dobu tří až šesti měsíců. Taková rezerva poskytuje poměrně dost času na pokrytí závazků do doby, než si například najdeme novou práci," uvedl Novák.