Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Seznam nespolehlivých podnikatelů roste, je jich už přes 5 tisíc
13.07.2018
Počet podnikatelů a firem na takzvaném seznamu nespolehlivých osob překročil hranici pěti tisíc. Seznam už rok provozuje finanční správa, je veřejný a slouží podnikatelům k tomu, aby si mohli ověřit, zda jejich obchodní partner nemá problémy s berním úřadem.
Naprostá většina firem a podnikatelů se mezi nespolehlivé osoby dostala automaticky tak, že se nejprve ocitla na "starém" seznamu dlužníků daně z přidané hodnoty. Ten funguje od roku 2013 a zahrnuje neplatiče DPH. "Platí, že dluh na DPH nad 500 tisíc korun po dobu několika měsíců už ukazuje buď na podvod, nebo na problémy v podnikání," říká Petra Štěpánová z poradenské společnosti Bisnode. Podnikatelé však objevili cestu, jak se z černé listiny dostat. Zrušili registraci k platbě DPH a následně se nechali znovu zapsat pod novým číslem, čímž se "očistili". Ministerstvo financí proto od loňského července zavedlo druhý seznam − nespolehlivých osob. Ten je vázaný na IČO, a nikoliv na číslo daňové registrace.
Trh je zahlcený levným dřevem z kůrovcových kalamit
11.07.2018
Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) loni klesl čistý zisk o 26 procent na 3,08 miliardy korun z předloňských 4,16 miliardy korun. Představovalo to nejnižší zisk za posledních sedm let. Výsledky podnik zveřejnil na svém webu ve výroční zprávě. Snížení zisku Lesy ČR přičetly především poklesu tržeb za dříví o 722 milionů korun a zvýšení tvorby rezerv o 206 milionů korun. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi. Zejména na Moravě se firma nyní potýká s likvidací rozsáhlé kůrovcové kalamity.
Za vlastní výrobky a služby podnik loni utržil 10,16 miliardy korun, předloni to bylo 10,88 miliardy korun. Těžba dřeva loni klesla na 8,05 milionu metrů krychlových z předloňských 8,1 milionu metrů krychlových. Snížení tržeb způsobil podle podniku propad cen dřeva, když byl trh zahlcen méně kvalitním dřívím z větrných a kůrovcových kalamit. Největší propad cen nastal na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí loňského roku, kdy průměrné zpeněžení dřeva kleslo o více než třetinu na 797 korun za metr krychlový. Podnik také od pololetí roku 2017 zastavil úmyslné těžby jehličnatých stromů, u nichž jsou výnosy nejvyšší. Objem nahodilých těžeb Lesům ČR loni dále vzrostl o desetinu na 4,78 milionu metrů krychlových a na celkové těžbě se podílel 59 procenty. Z toho na kůrovcové dříví připadl objem 2,6 milionu metrů krychlových. Ještě v roce 2013 činil podíl nahodilých těžeb 25 procent.
Čeští výrobci bankomatů či kryptopeněženek expandují
11.07.2018
Byznys okolo kryptoměn se točí navzdory tomu, že bitcoin už raketově neroste. V polovině loňského roku zhodnotila největší světová kryptoměna bitcoin na necelých 20 tisíc dolarů, meziročně šlo o sedmnáctinásobný nárůst. Poté však populární virtuální měna začala klesat a od letošního dubna se pohybuje v rozmezí 6 až 10 tisíc dolarů za kus. V úterý odpoledne se obchodovala za 6400 dolarů.
Vedle investorů a spekulantů vydělaly na růstu cen zpravidla také firmy z "bitcoinové ekonomiky" – výrobci hardwaru a poskytovatelé služeb, kteří placení s bitcoinem umožňují. Hned několik úspěšných firem tohoto typu sídlí v Česku. I když nevydělávají přímo na pohybu kurzu jako investoři, jejich zakázky a tržby jsou na vývoj trhů přesto částečně navázané. Obliba bitcoinu mezi investory často táhne i poptávku po doprovodných službách a zařízeních, jako jsou bankomaty na kryptoměny či specializované směnárny. Za poslední půlrok se však musely vyrovnat s tím, jak se cena opět snižovala. Oslovené firmy však odmítají, že by pro ně propad bitcoinu od loňského roku znamenal komplikaci. Nárůst ceny, který se odehrál loni na podzim, vnímají spíše jako anomálii a následný vývoj jako logickou nápravu. "Nenazýval bych to pádem, ale přirozenou korekcí," říká k vývoji Karel Kyovský, šéf společnosti General Bytes, která vyrábí a prodává kryptoměnové bankomaty. Do 53 zemí jich prodala již 1739. "Mírný pokles jsme zaznamenali, nijak dramatický, ale nepřičítáme to jen volatilitě kryptoměn," komentuje letošní vývoj tržeb Kyovský.
Cena elektřiny roste
09.07.2018
Rostoucí cena elektřiny na Pražské energetické burze nutí dodavatele zvyšovat cenu pro spotřebitele. Letos již zdražoval ČEZ, E.ON i Pražská energetika. Většina Čechů si letos pravděpodobně připlatí za elektřinu.
Další dodavatelé zdraží některé produkty, nově mimo jiné Pražská energetika(PRE) a MND. Vyplývá to ze zjištění ČTK. Podle firem jsou důvodem zdražení rostoucí velkoobchodní ceny komodity. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2019, na který se obchodníci nyní nejvíce zásobí, činí asi 45 eur (1170 korun) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je více než poloviční.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)