Česko přidá ovocnářům zasaženým mrazy sto milionů korun
16.07.2024
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o sto milionů korun ze státního rozpočtu, informoval ministr zemědělství Marek Výborný na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři.
Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. "K evropské pomoci pro ovocnáře postižené mrazy přidáme po dohodě s ministrem Zbyňkem Stanjurou sto milionů korun z národních zdrojů. Budeme tak mít k dispozici téměř půl miliardy korun. Zhruba deset procent celkové částky půjde školkařům, zbytek pěstitelům ovoce," napsal Výborný na síti X. Všechny země mohli unijní podporu doplnit až o dvě stě procent z vnitrostátních prostředků.
Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že vláda počítá s uvolněním peněz pro zasažené ovocnáře ze státního rozpočtu, konkrétní částku ale chtěl ministr dohodnout až poté, co Evropská komise zveřejní výši unijní podpory. Komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělcům pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku. Členské státy návrh schválily.
Žádosti bude Česko přijímat nejspíš během září či října. Celkové ztráty českých ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou podle odhadu přes 1,3 miliardy korun. Výborný upozornil na to, že nebude možné kompenzovat sto procent škod, peníze ale podle něj pomohou ovocnářům přečkat složité období. Platby farmářům v Česku, Rakousku a Polsku musí být podle Evropské komise provedeny do konce ledna 2025.
Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v Česku kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Pěstitelé ovoce nevylučují, že propad úrody bude ještě vyšší. Dosud ovocnáři odhadovali, že by mohlo být až existenčně ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Dolar výrazně oslabil. Trhy zklamala Trumpova tisková konference
13.01.2017
Americký dolar ve čtvrtek na devizových trzích výrazně klesá a jeho index ke koši hlavních světových měn sestoupil na nejnižší úroveň za pět týdnů. Dolar srazilo zklamání z nedostatku detailů o ekonomické politice zvoleného prezidenta Donalda Trumpa na jeho středeční tiskové konferenci.
Index, který měří hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních měn, kolem 17.30 středoevropského času ztrácel 0,8 procenta na 100,99 bodu a předtím sestoupil až na 100,72 bodu. Proti euru americká měna odepisovala rovněž 0,7 procenta a nacházela se na 1,0660 dolaru, vůči japonskému jenu pak dolar ztrácel 1,2 procenta na 114,02 jenu. Od Trumpova listopadového zvolení dolar získal asi čtyři procenta ve spekulacích na to, že Trump svými opatřeními podpoří hospodářský růst a zvýší inflaci, což povede k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb. Od středeční konference čekali analytici podrobnější nárys ekonomické politiky, kvůli diskusím o vlivu Ruska na volby a neověřených kompromitujících materiálech se k tomu ale budoucí prezident příliš nedostal.
zdroj: ihned.cz
Zhruba polovina Čechů a Slováků zvažuje změnu zaměstnání
11.01.2017
Češi a Slováci mění svůj pohled na práci. Zhruba čtvrtina z nich uvažuje letos o změně zaměstnání a další čtvrtina výměnu zaměstnavatele nevylučuje. Vyplývá to z výzkumu společnosti Wincott People, kterého se v Česku zúčastnilo 526 respondentů a na Slovensku 315.
U mladých lidí do 35 let je nejdůležitějším faktorem pro změnu vyšší mzda, která jim umožní zajistit si lepší bydlení či získat vyšší hypotéku. Další důležité důvody s penězi nesouvisí. Pro více než třetinu pracujících je rozhodující, aby je práce bavila. A pro řadu lidí je důležité to, jak dobře jim půjde nová práce skloubit s rodinou. Zaměstnání blízko domova, s vyhovující pracovní dobou či možností pracovat doma je pro lidi při hledání nového místa mnohem atraktivnější benefit než stravenky, dovolená navíc, auto pro osobní potřeby či zvyšování kvalifikace. Tak například stravenky řeší při přechodu na nové místo jen 1,3 procenta Čechů a 2,2 procenta Slováků, zatímco home office je důležitý pro zhruba 15 procent Čechů i Slováků. Možnost končit pravidelně o půl čtvrté či páté odpoledne bez dalších přesčasů je pro třetinu Čechů a 40 procent Slováků dokonce tak důležitým faktorem, že jsou kvůli němu ochotni se vzdát části své mzdy (26,9 procenta Čechů by se raději smířilo s poklesem platu o pět procent a 7,4 procenta by kvůli jasné možnosti si plánovat odpoledne bylo ochotno jít s platem dolů o desetinu).
zdroj: ihned.cz
Mladé banky zažily úspěšný rok. Nejvíc nových klientů nabrala Fio banka
11.01.2017
Nízkonákladovým bankám, pro něž se vžilo označení mladé banky, dále přibývají klienti. A to přesto, že tradiční peněžní domy je následují v nabídce běžných služeb zdarma a že sektor loni zasáhl konec Zuno bank. Ta od října nenabírá klienty, postupně je má převzít Raiffeisenbank.
Počet zákazníků Air Bank, mBank, Equa bank, Fio banky a Zuno bank přesáhl podle zjištění HN na konci loňského roku 2,3 milionu. To je patnáctiprocentní meziroční nárůst. Z celkových čísel je vidět, že mladé banky jsou sice stále výrazně menší než velké banky, ale zvyšují svůj tržní podíl na úkor většiny významných tradičních hráčů. Nejvíce, o 115 tisíc, přibylo loni klientů Fio bance, skoro o sto tisíc se rozšířila klientská základna Air Bank. Nejrychlejší růst klientů, meziročně skoro čtyřicetiprocentní, zaznamenala Equa bank. Podle posledních dostupných čísel z konce 3. čtvrtletí 2016 se z tradičních domů dařilo získávat nové zákazníky Komerční bance a UniCredit. Raiffeisenbank, která loni převzala retailovou část Citibank, počet klientů nezveřejňuje. Naopak České spořitelně, ČSOB a Monetě klienti odešli.
Zájem o korunu klesl jen dočasně
09.01.2017
Centrální banka brání koruně v posílení pod hranici 27 korun za euro se stále větším úsilím. Zatímco v roce 2014 nemusela na trhu zasahovat vůbec, loni vydala na nákup eur nejméně 367 miliard korun, o polovinu více než v roce 2015. Ani to ale není konečná částka, protože zatím chybí oficiální data o výši prosincových intervencí. První odhady analytiků naznačují, že by mohlo jít o dalších 10 až 25 miliard.
Tlak na ČNB loni rostl zejména proto, že se blíží očekávané opuštění kurzového závazku. Sama bankovní rada vidí jako nejpravděpodobnější termín takzvaného "exitu" polovinu letošního roku. Ekonomové se shodují, že česká měna po návratu k normálu posílí. Průzkum HN mezi nimi ukázal, že už na konci roku by kurz mohl dosáhnout hladiny 26,2 koruny za euro. To láká k nákupu české měny spekulanty, kteří věří, že na jejím zhodnocení vydělají. I proto byly říjnové intervence druhé nejvyšší od jejich zavedení v listopadu 2013. Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách sice zájem investorů opadl, ale podle analytiků šlo jen o krátkou přestávku. "Růst inflace vedl k opětovnému zvýšení spekulativních toků a intenzivnějším intervencím ze strany ČNB. Výrazná aktivita centrální banky byla na trhu patrná už v minulém týdnu a lze očekávat, že se bude dále zvyšovat," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Právě obavy z nízké inflace, nebo dokonce z jejího propadu do záporných hodnot vedly centrální banku v roce 2013 k zahájení umělého oslabování koruny. Od té doby už kvůli němu nakoupila eura za více než 812 miliard korun. Devizové rezervy se více než zdvojnásobily na 2,2 bilionu. Nízká inflace ale nyní postupně odeznívá. V listopadu rostla cenová hladina meziročně o 1,5 procenta, nejrychleji za posledních 3,5 roku. Dvouprocentního cíle centrální banka by podle ekonomů měla dosáhnout už v prvních měsících letošního roku.
zdroj: ihned.cz