Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Úvěry ze stavebního spoření jsou momentálně levnější než hypotéky
21.05.2018
Sazby úvěrů stavebních spořitelen následují sazby hypoték s několikaměsíčním zpožděním, měly by ale zůstat výhodnější.
Úrokové sazby hypoték poskytovaných tuzemskými bankami už déle než rok rostou. Letos v březnu dosáhla průměrná sazba podle údajů České národní banky 2,43 procenta, zatímco před rokem to bylo 2,05 procenta. Podle statistiky Fincentrum Hypoindex stoupl průměrný úrok v dubnu dokonce na 2,51 procenta. Vše nasvědčuje tomu, že sazby porostou i nadále. Nejlevnější byly hypotéky v listopadu 2016, kdy průměrná sazba dosahovala 1,89 procenta.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ojeté vozy zdražují
16.05.2018
Díky růstu ekonomiky i nízké nezaměstnanosti. Do letošní bazarové sezony vstupují nejpopulárnější ojeté vozy s mírně vyššími cenami.
„Podle našich statistik se vzhledem k příznivé ekonomické situaci ceny ojetin v poslední době mírně zvýšily,“ říká Martin Houška, mluvčí sítě největších českých autobazarů AAA Auto. „Pochopitelně to nelze brát paušálně, ale vždy s ohledem na konkrétní značky a modely,“ dodává. Za první čtvrtletí registruje firma devítiprocentní nárůst prodeje.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
Česká ekonomika dál výrazně roste, tempo ale zpomaluje
16.05.2018
Růst HDP podle statistiků táhla výhradně zvyšující se domácí poptávka. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku zpomalila meziroční růst na 4,5 procenta z 5,5 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Mezičtvrtletně stoupl hrubý domácí produkt o 0,5 procenta.
Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad. Růst HDP podle statistiků táhla výhradně zvyšující se domácí poptávka. "Pokračoval významný růst výdajů domácností a investičních výdajů firem," uvedl ČSÚ. Podle něj se na tvorbě HDP kladně podepsala vedle průmyslu i většina odvětví služeb a dařilo se také stavebnictví.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Spolupráce na výstavbě metra D otevírá Pentě miliardový byznys
14.05.2018
V Praze se rýsuje hodně ambiciózní projekt. Novou linku metra D z Pankráce na Náměstí Míru plánuje dopravní podnik postavit společně se soukromým investorem - vybral si k tomu skupinu Penta, která díky spolupráci získá přístup k lukrativním parcelám a bude moci stavět přímo nad stanicemi metra. Městu tím řeší problém s výkupem pozemků pro výstupy z budoucího metra, který se mu dlouhodobě nedaří a zahájení stavby se kvůli tomu odkládá.
Nástup Penty to může rychle změnit. "Společný podnik nám pomůže urychlit výstavbu metra," říká ředitel dopravního podniku Martin Gillar. Soukromý investor by se podílel pouze na povrchové části projektu. Dopravce teď čeká na pokyn od města, až ho dostane, bude moci spolupráci s Pentou i samotnou výstavbu metra odstartovat. Magistrátní koalice složená z hnutí ANO, ČSSD a Trojkoalice měla rozhodnout už tento týden, radní však hlasování odložili. Členové Trojkoalice mají z projektu obavy, někteří z nich upozorňují, že město nad povrchovými částmi metra ztratí kontrolu a z projektu bude těžit především soukromý investor. Právnička Hana Marvanová, která je jedničkou Starostů pro komunální volby, dokonce plán označila za "potenciální novou Opencard". Penta se tak dostává do nepříjemné situace. Společnost, která je významným developerem a mimo to vlastníkem sázkové společnosti Fortuna či lékáren Dr. Max, se o partnerství s dopravním podnikem musela loni poprat s dalšími pěti významnými hráči na realitním trhu a splnit přitom přísná kritéria pro výběr. Dopravní podnik vybral právě ji, část pražských politiků ale spojení městské firmy se soukromým investorem kritizuje. Penta tak nemá jistotu, že vedení města její účast na stavbě metra schválí. Pokud se to však stane, dostane se k velmi lukrativnímu byznysu.