Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
V Praze chybí celkem 22 tisíc bytů
18.12.2017
Počet chybějících bytů v Praze se za poslední tři roky ztrojnásobil na 22 000. Množství vydaných stavebních povolení od začátku tisíciletí kleslo z 8000 ročně na zhruba čtvrtinu a počet dokončených nových bytů se letos pravděpodobně sníží z loňských 6000 na zhruba 4000. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte.
Podle strategického plánu potřebuje Praha roční výstavbu zhruba 6000 nových bytů, aby uspokojila zvyšující se počet obyvatel metropole. Zároveň by měla obnovit minimálně procento ze svého bytového fondu. Podle Deloittu nyní v povolovacím procesu čeká 900 projektů s přibližně 40 000 byty. Vinu za tento stav nenese podle Hospodářské komory ČR jen složitá legislativa, ale i její zneužívání k obstrukcím. Byty, které se nyní prodávají, pochází z žádostí podaných v letech 2010 až 2014. Nepoměr mezi podanými žádostmi a vydanými stavebními povoleními vzniká v důsledku prodlení proti zákonným lhůtám na každé úrovni povolovacího procesu. Podle Deloittu zabere v Česku vyřizování povolení v průměru 245 dní, což zemi řadí na 166. místo ze 185 sledovaných zemí. Ve vedoucím Dánsku proces trvá 64 dní. Délka přípravy bytových projektů v Praze trvá nejméně 4,5 roku, často se ale dostane až k sedmi letům. Samotná realizace pak zabere další dva roky. "Počet nově zahájených bytů v Praze ke konci roku 2016 činil 2758, v roce 2017 předpokládáme další pokles, když v polovině roku byla zahájena výstavba 1633 bytů. Zatímco na konci roku 2016 bylo dokončeno 6092 nových bytů, v polovině roku 2017 to bylo již jen 2947, přičemž trend je klesající," uvedl Michal Melč z Deloittu.
Posilování koruny se zastavilo
15.12.2017
Část svého letošního zhodnocení odevzdala v posledních týdnech česká měna. Zatímco v závěru listopadu si sáhla proti euru až těsně pod úroveň 25,40 koruny, současný kurz je lehce pod hranicí 25,70 koruny, a je tak nejslabší za období posledních šesti týdnů. I tak ale patří koruna nadále mezi nejvíce posilující měny v tomto roce, když si od dubnového ukončení kurzového závazku připsala vůči euru přes pět procent.
Podle analytika Patria Finance Jana Bureše za oslabením stojí část zahraničních investorů, kteří z opatrnosti uzavírají v závěru roku své často ziskové sázky na posilování koruny. "Žádný enormní úprk ze spekulativních pozic se však nekoná," podotkl Bureš. "Svoji roli mohlo sehrát i lehké odbourání sázek na zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou," dodal analytik. Někteří členové bankovní rady ve svých výrocích pro média v průběhu podzimu signalizovali, že by růst sazeb mohl být rychlejší. Například guvernér Jiří Rusnok ale posléze vyjádření zjemnil, a to i ve světle posledních statistik o vývoji mezd. Listopadový růst byl sice solidní, ale přesto zaostal za očekáváním trhu a centrální banky. Pro další směřování kurzu koruny bude důležité nadcházející jednání bankovní rady, které je na programu 21. prosince. "Pokud centrální banka sazby nakonec zvýší, nebo alespoň vyšle jestřábí signál, že zvyšování sazeb bude probíhat rychleji ve srovnáním s poslední listopadovou prognózou, koruna se patrně opět dostane zpátky pod hranici 25,50 za euro," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Aktuálně je klíčová, takzvaná čtrnáctidenní reposazba ČNB na úrovni 0,50 procenta. ČNB ji letos zvýšila dvakrát, a to v srpnu a v listopadu.
Ceny některých potravin rostou
14.12.2017
Inflace je ale za vrcholem, uklidňují ekonomové. Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu proti říjnu o 0,1 %. Toto zvýšení ovlivnil zejména růst cen v oddíle doprava, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 2,6 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v říjnu.
(Zdroj: ekonomika.eurozprava.cz/)
Ryby se před Vánocemi prodávají lépe, přesto spotřeba stagnuje
14.12.2017
Obchodníci mají největší prodeje ryb každoročně před Vánocemi. Přesto dlouhodobě spotřeba v ČR stagnuje, loňských 5,1 kg na osobu bylo nejnižší od roku 1995, uvádějí údaje Českého statistického úřadu. Loni spotřeba ryb meziročně klesla o 7,5 procenta.