Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Veřejné finance jsou podle odhadů ČNB od loňska v přebytku
03.02.2017
Veřejné finance skončily podle odhadů České národní banky loni v přebytku 0,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letos by přebytek veřejných financí měl stoupnout na 0,4 procenta HDP a v roce 2018 na 0,8 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které v pátek zveřejnila ČNB.
Loni byly veřejné finance v deficitu 0,6 procenta HDP, což byla jedna z nejnižších hodnot v EU. Ta požaduje, aby deficit veřejných financí byl pod třemi procenty HDP. Ministerstvo financí očekává v prognóze z tohoto týdne, že veřejné finance se za loňský rok dostanou do přebytku 0,5 HDP. Podle ministerstva ČR dosáhla přebytku veřejných financí poprvé. Za výsledkem je především hospodaření státu, rozpočet loni vykázal přebytek 61,8 miliardy korun. MF dále upozornilo, že pomohlo i hospodaření místních samospráv. Zlepšovat by se měl podle ČNB i celkový vládní dluh, který je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. Loni jeho podíl k HDP klesl podle odhadů centrální banky na 37,6 procenta, letos by to mělo být 36,3 procenta a v roce 2018 34,5 procenta HDP. Podle kritérií pro přijetí eura by vládní dluh neměl překročit 60procentní hranici. V absolutní výši by ale dluh mohl podle odhadů ČNB růst. Česká národní banka v nové prognóze, kterou představila ve čtvrtek, zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním i příštím roce na 2,8 procenta. Loňský růst banka odhaduje na 2,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze počítala ČNB v letech 2017 a 2018 s růstem 2,9 procenta a v roce 2016 s růstem 2,8 procenta.
Lidé budou moci v e-shopech dál platit kartou. Finanční ředitelství ustoupilo v pravidlech EET
03.02.2017
nternetové obchody budou muset v elektronické evidenci tržeb (EET) evidovat přijaté tržby až v okamžiku, kdy se o platbě dozvědí. On-line obchodník tak bude muset zaslat údaje nejpozději ve chvíli, kdy se dozví o tom, že mu platba byla odeslána z účtu zákazníka. V novém stanovisku tak Generální finanční ředitelství vyšlo vstříct e-shopům.
Řada e-shopů, především malých a středních, řešila technický problém, jak zaevidovat tržbu, kterou zákazník zaplatil, ale o které obchodník v praxi ještě neví. Důvodem je to, že platba obvykle není připsána provozovateli internetového obchodu ihned na jeho účet a ani není o této transakci ihned informován. Hrozilo tak, že poměrně velké množství e-shopů ustoupí od přijímání platebních karet či jiných on-line platebních metod. Další variantou byly náklady v řádu desítek až stovek tisíc korun, které by musely internetové obchody vynaložit. Datovou zprávu tedy e-shop odešle nejpozději v momentě, kdy dostane informaci o úspěšném ověření platby. V případě, že ještě před ověřením platby bylo zboží odesláno zákazníkovi, musí obchodník odeslat příslušné údaje a vystavit účtenku nejpozději v okamžiku expedice. Elektronická evidence tržeb povinně začala loni 1. prosince pro hotely a restaurace. Vláda si od ní slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicová opozice opatření kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků. Po hotelech a restauracích se budou muset v další vlně od letošního března do EET zapojit maloobchodní a velkoobchodní firmy, včetně e-shopů. Po nich přijde řada na další obory podnikání.
zdroj: hnonline.sk
E-shopy varovaly, že kvůli EET zruší on-line platby kartou.
01.02.2017
Ministerstvo financí slibuje zjednodušení on-line platby kartou po internetu. E-shopy avizovaly, že tento způsob platby kvůli EET zruší, slibovaná změna to však může odvrátit.
čkoliv se internetové obchody EET nevyhnou, zjednodušení metodiky by jim mohlo usnadnit práci a zákazníci by mohli dále využívat možnost platit kartou. "Definuje, ve kterém okamžiku se budou vydávat účtenky," říká náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Dodala, že okamžik platby se nastaví tak, aby byl v souladu se zákonem, ale zároveň technicky proveditelný. Ministerstvo financí slibuje vydat návod na internetové platby kartou do konce týdne. EET doposud představovala komplikaci hlavně pro menší e-shopy. Kromě finančních nákladů, které s sebou přináší, to byly zejména technické problémy. Obzvlášť problematický byl okamžik vydání účtenky, kterou by měl zákazník obdržet záhy po svém nákupu. Zpracování přijaté objednávky může u mnoha e-shopů trvat i několik hodin (například v noci) a často není v jejich reálných možnostech reagovat na každou přijatou a zaplacenou objednávku okamžitě.
zdroj: ihned.cz
Češi platí za mobilní internet skoro nejvíc ze všech Evropanů
30.01.2017
Kdo chce v Česku přes mobil sledovat videa třeba na YouTube, má často smůlu. Porce mobilních dat, která zdejší operátoři nabízejí v rámci telefonních tarifů, se rychle spotřebuje. Dat je málo, a navíc patří k nejdražším v Evropě. Třeba v sousedním Polsku jsou mobilní data v průměru patnáctkrát levnější.
Jedním z hlavních problémů příliš drahých dat v Česku je, že mobilní sítě vlastní trojice největších operátorů − O2, T-Mobile a Vodafone. V zemi přitom působí i mnoho menších operátorů, kteří si ale sítě musí pronajímat od této velké trojice. Levnější data však lidem nemohou nabídnout, protože velcí operátoři tomu brání vysokými poplatky za pronájem svých sítí. Velká trojka se sice zavázala, že ceny pro menší konkurenty sníží, ale podle ČTÚ to dlouhodobě neplní. Za takové omezování konkurence může telekomunikační úřad udělit operátorům pokutu. Jenže podle současných pravidel jsou to nejvýš jednotky milionů korun − třeba O2 a Vodafone nedávno úřad pokutoval dvěma miliony. Podle Nováka se však operátoři takto nízkých pokut nebojí. Podle nových pravidel by přitom firmám hrozily sankce vyšších stovek milionů až miliardy korun. Zmíněný zákon, který nyní připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu a který by měl začít platit už v létě, má řešit i další příčinu předražených dat pro spotřebitele. Firmy či úřady si velmi výhodné tarify dokážou vyjednat, na což pak v podobě drahých dat doplácejí běžní klienti. Příkladem cenových rekordů je třeba Vojenská nemocnice Olomouc, které se loni v říjnu podařilo od O2 získat tarif s 30 GB dat za pouhých 150 korun měsíčně. Řadový klient by přitom na stejný balíček u téhož operátora dosáhl až po zaplacení 3700 korun, tedy částky, která je skoro 25krát vyšší.
zdroj: ihned.cz