Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Rozpočet prošel hladce prvním čtením
06.12.2017
Poslanci v prvním čtení projednali návrh státního rozpočtu na příští rok. Většinou 116 hlasů schválili jeho základní parametry: výdaje, příjmy, schodek a způsob jeho vypořádání. Pokud je schválí, už budou moci pouze přesouvat peníze uvnitř rozpočtu. Protože se nově zvolená sněmovna sešla až koncem listopadu, mají poslanci na projednání rozpočtu mnohem méně času než v jiných letech. Schvalovat v závěrečném hlasování by ho měli od 19. prosince.
Končící vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL rozpočet předložily se schodkem 50 miliard korun. Deficit je o deset miliard nižší, než jaký se předpokládá podle schváleného rozpočtu na letošek. Prezident Miloš Zeman v úterý také přijal demisi vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), kterou koaliční kabinet sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců podal minulý týden. Ve středu se Zeman chystá jmenovat předsedou vlády šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, jeho menšinovou vládu chce jmenovat o týden později.
Státní rozpočet se v listopadu propadl do schodku 11,6 miliardy korun
04.12.2017
Stát hospodařil ke konci listopadu se schodkem 11,6 miliardy korun. K udržení přebytku z předchozích měsíců nepomohlo ani to, že se především díky rostoucí ekonomice daří vybírat více peněz na daních.
Nepříznivý vliv na hospodaření státu mělo mimo jiné meziročně horší čerpání evropských fondů. Česko z nich letos oproti stejnému období loni získalo o 74,3 miliardy korun méně. Ani po očištění výdajové i příjmové stránky rozpočtu o evropské fondy by ale stát nebyl v plusu. Schodek by naopak byl ještě o 1,3 miliardy vyšší. "Saldo státního rozpočtu během listopadu překvapivě sklouzlo do deficitu. Za tímto vývojem rozhodně nestál obrat k horšímu na straně příjmů z daní a pojistného. Dynamika daňových příjmů se proti předchozím měsícům dokonce zvýšila, a to zejména díky silným výběrům DPH," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Příjmy rozpočtu za prvních jedenáct měsíců roku meziročně klesly o 6,5 miliardy korun. Na daních ale stát získal o 7,7 procenta více než loni. Propad tak jde na vrub právě menšímu objemu peněz z evropských fondů. Například výběr pojistného na sociální zabezpečení, které je s podílem 37 procent nejvýznamnější příjmovou položkou rozpočtu, meziročně vzrostl o 8,5 procenta. Stejně jako v případě řady daňových příjmů na to měla největší vliv nízká nezaměstnanost a zrychlující růst mezd, ze kterých se odvody vypočítávají
Česká ekonomika zrychlila ve 3. čtvrtletí meziroční růst na 5 procent
01.12.2017
Statistici potvrdili, že česká ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí nejrychleji za poslední dva roky. Meziroční růst HDP dosáhl 5 procent, v porovnání s předchozím čtvrtletím to je růst o 0,5 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu. Česká ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropské unii. Ze zemí, které zatím údaje za třetí kvartál zveřejnily, jsou na tom lépe pouze Litva a Rumunsko. Stejný růst jako Česko měli také Poláci.
Za posílením růstu ekonomiky stojí silná domácí poptávka. Podobným dílem přispěly jak investice, tak i spotřeba domácností. Rovnoměrně rozložený růst ekonomiky chválí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. "Snižuje to riziko, že současná hospodářská expanze by měla rychle a citelně zpomalit. Růst české ekonomiky má v současnosti mimořádně silné základy," uvedl Kovanda. Investice podniků se na růstu HDP podílely 1,6 procentního bodu. "Podniky se přizpůsobují rostoucí poptávce v situaci, kdy na trhu práce v podstatě není možné najít novou pracovní sílu. Investují tak do výrobních prostředků, které nepotřebují tolik obsluhy a uvolní tak část pracovní síly," uvedl Viktor Ziesel, ekonom Komerční banky. Meziročně byly investice dokonce o 7,5 procenta vyšší. Ziesel zároveň dodává, že se k investicím přidává i veřejný sektor, který čerpá prostředky z evropských fondů. Obdobně silná byla také spotřeba domácností, která meziročně vzrostla o 4,4 procenta. Lidem umožňuje více utrácet rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd. Podíl lidí bez práce se pohybuje na historickém minimu. V říjnu klesla nezaměstnanost na 3,6 procenta. Aktuálně je v Česku téměř 210 tisíc volných pracovních míst.
Jaderná elektrárna Temelín překonala roční rekord ve výrobě elektřiny
29.11.2017
Elektřina by pokryla by spotřebu českých domácností. Jaderná elektrárna Temelín překonala dosavadní roční výrobní rekord z roku 2012.
Letos už vyrobila 15,302 terawatthodin (TWh) elektřiny - rekord padl 27. listopadu v poledne. K půlnoci na dnešek dosáhla letošní výroba 15,329 TWh elektřiny, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců. Na dosavadní dobré výsledky má podle něj vliv plynulý provoz a dobře zvládnutá plánovaná odstávka druhého bloku, v němž se vyměnilo palivo.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)