Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Domácnosti si v příštím roce připlatí stovky korun za elektřinu
24.11.2017
Menší odběratelé elektřiny mohou v příštím roce čekat růst cen. Může za to nejen zdražení elektřiny na energetických trzích, ale i růst tzv. regulované složky. Tedy poplatků za distribuci či na podporu obnovitelných zdrojů. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu se bude růst cen pohybovat většinou od jednoho do pěti procent, může to být ale i více.
Podle odhadů regulátora si nejméně připlatí domácnosti na jihu Čech a Moravy, kde působí firma E.ON. Například průměrná domácnost s malou spotřebou elektrické energie zaplatí o 2,67 procenta víc. Ve zbytku republiky to bude okolo čtyř procent. Existují ale i výjimky. Například lidé, kteří si topí přímotopem, si u firmy E.ON připlatí jen o 1,3 procenta navíc, v Praze ale bude tento růst činit až dvanáct procent. Otázkou je, jak se ceny budou vyvíjet v následujících letech. Růst cen elektřiny na burzách byl letos velmi rychlý. Ještě na začátku roku stála jedna megawatthodina něco přes 30 eur. Během 11 měsíců ale cena vzrostla o čtvrtinu téměř na 38 eur. Roste i cena plynu, která od července stoupla více než o 16 procent na téměř 19 eur za MWh. Velkoobchodní cena se na fakturách zákazníků většinou projeví s jistým zpožděním. Je tak možné, že letošní pohyby na trhu pocítí spotřebitelé i v roce 2018.
Ropovody nestačí poptávce
22.11.2017
Objem ropy dopravené letos do Česka je nejvyšší za posledních deset let. Může za to zvýšený výkon rafinerií a zejména rostoucí odbyt nafty pro nákladní přepravu.
Téměř osm milionů tun ropy dopraví letos do Česka společnost Mero ropovody Družba a IKL (Ingolstadt). Je to nejvíc za posledních deset let. Příval ropy teče do rafinerií v Litvínově a Kralupech, které jedou v tomto roce skoro na plný výkon. Rostoucí ekonomika totiž vyžaduje rychlejší výrobu ropných produktů: plastů, chemikálií, ale především pohonných hmot, a z nich ze všeho nejvíc nafty, na jejíž spotřebě má největší podíl nákladní doprava.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
Česká nezaměstnanost je trvale nižší než slovenská
22.11.2017
V období před vstupem Slovenska do eurozóny v roce 2009 převyšovaly české mzdy ty slovenské po řadu let nominálně o 20 až 25 procent.
Nyní jsou už blíže těm tuzemským. S posilováním koruny se však nůžky mezi zeměmi zase mohou rozevírat. Slovenská nezaměstnanost od rozdělení země trvale převyšuje tu českou, což se odráží ve vyšších mzdách v ČR. Zatímco průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v letech 1994 až 2016 dosáhla 6,4 procenta, na Slovensku ve stejném období činila 14 procent. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a Statistického úřadu SR.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Firmy v Česku experimentují s roboty
20.11.2017
Rekordně nízká nezaměstnanost způsobuje potíže hlavně rostoucím firmám. Ty jen těžko hledají nové pracovníky do rozšiřovaných závodů. Nezbývá než automatizovat. České podniky se také více pouští do experimentů s roboty. Příkladem mohou být dvě firmy z oblasti automobilového průmyslu.
V závodě skupiny Continental v Brandýse nad Labem zkouší do práce mezi lidi zapojit kolaborativního robota. Takového, který je určený ke spolupráci s lidmi. Jde o chytré robotické rameno, které živým lidem kolem sebe pomáhá s přemísťováním vyráběných autorádií a navigací. Zatím se jeho použití testuje a výuka robota vypadala spíše legračně. Člověku stačí říct, že má vzít autorádio a zapojit ho do testovacího zařízení, s robotem to tak jednoduché není. Aby pracoval spolehlivě a nic ho nevyvedlo z míry, je třeba přece jen více programování. Člověku nevadí, že je něco o deset centimetrů vedle a otočené, robot na to musí být připravený. Vyšší časová investice do zaučování se ale nakonec vyplácí. Až se robot zacvičí, bude ochoten pracovat nonstop už neustále. Nebude stát o pauzu, o vyšší mzdy, dovolenou a neodejde ke konkurenci. V průměru by měl zácvik takového robota trvat půl dne.