Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Objem nákupů a prodejů firem v pololetí v Česku klesl
14.09.2017
Objem nákupů a prodejů firem v letošním prvním pololetí v Česku činil 4,5 miliardy dolarů (zhruba 99 miliard korun), což je meziroční pokles o osm procent. I přesto byla Česká republika v pololetí jedničkou v regionu střední a jihovýchodní Evropy. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila poradenská firma EY. Investoři tak v Česku v pololetí uskutečnili 113 transakcí, což je meziročně o 42 procent méně.
Největší transakcí prvního pololetí v Česku byl prodej brněnského obchodního centra Olympia německé investiční firmě Deutsche EuroShop zhruba za 405 milionů dolarů. Přes 400 milionů dolarů pak činil nákup energetických aktiv skupiny Centrica českým Energetickým a průmyslovým holdingem. Celkově pět z deseti největších obchodů v Česku patří do sektoru nemovitostí. Flieger upozornil, že čeští investoři stále častěji využívají kapitál na domácí akvizice, které tak tvoří až polovinu počtu transakcí. Téměř třetinu pak tvoří investice směřující do Česka. Zájem o firmy v České republice projevili především investoři z USA a Německa. "Nenaplňují se naopak vysoká očekávání od investorů z Číny. V první desítce největších obchodů nenajdeme ani jedno zastoupení čínské společnosti," uvedl. Podle sektorů byl v pololetí v Česku největší zájem o nemovitosti, které v prvním pololetí roku 2017 představovaly téměř čtvrtinu všech transakcí. Největší pokles pak zaznamenal sektor IT. V regionu střední a jihovýchodní Evropy skončilo za Českou republikou na druhém místě Turecko s objemem transakcí za 3,6 miliardy dolarů následované Polskem s 3,2 miliardy dolarů. Celkově se v regionu uskutečnily transakce zhruba za 20 miliard korun, což byl meziroční růst o 42 procent. Počet transakcí v regionu klesl o 28 procent na 473, objem naopak stoupl o 42 procent zhruba na 20 miliard dolarů. V počtu transakcí se do první trojice vedle Česka a Polska (107 transakcí) zařadilo Maďarsko s 66 transakcemi. Pokles Turecka v případě počtu transakcí je podle Fliegera způsoben především napjatou politickou situací.
zdroj: hnonline.sk
Účtenková loterie startuje za tři týdny
12.09.2017
Ministerstvo financí spouští informační kampaň k Účtenkovce. Zveřejnilo mimo jiné detaily o tom, jak se do hry zaregistrovat.
Loterie účtenek má zvýšit efekt elektronické evidence tržeb. Stát ročně na výhrách rozdělí 65 milionů korun. Hlavní cenou bude každý měsíc milion korun. Už za necelé tři týdny budou moci Češi vyhrávat v loterii za své nákupy. Ministerstvo financí zprovoznilo informační web k účtenkové loterii, která má přispět k vyšší efektivitě elektronické evidence tržeb.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz
Nová pravidla osobního bankrotu vyčistila trh
12.09.2017
Žádostí o oddlužení výrazně ubylo. V červenci a srpnu bylo podáno jen 40 procent žádostí o osobní bankrot jako ve stejné době před rokem.
Od července totiž platí nová pravidla, podle kterých se snížila odměna pro právníky nebo insolvenční správce za sepsání návrhu na oddlužení. Ministerstvo spravedlnosti změny hájí, pomohly z trhu dostat nepoctivé „oddlužovací agentury“.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz
Omezení úmyslné těžby dřeva
07.09.2017
Nevylučuje se ani dočasný zákaz těžby. Lesy ČR či Vojenské lesy a statky dostaly od ministerstva zemědělství doporučení, aby přestaly s úmyslnou těžbou dřeva do doby, než se podaří zpracovat dříví z větrných kalamit a dřevo poškozené kůrovcem.
Ministerstvo by mohlo do budoucna dočasně zakázat i veškerou úmyslnou těžbu jehličnanů v ČR. Těžba lesních porostů napadených hmyzími škůdci, která musí být podle lesního zákona prováděna přednostně, dosahuje takového objemu, že množství vytěženého dřeva přesahuje v současné době reálné možnosti tuzemských zpracovatelských kapacit. Část území České republiky navíc v uplynulých týdnech postihla větrná kalamita. Také její přednostní zpracování podstatně zvýší množství suroviny na trhu se dřevem.