Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Příjem státu z dálničních známek byl 3,9 miliardy
02.02.2015
Dálničních kuponů se loni prodalo přes pět milionů a výnos z nich přesáhl 4,1 miliardy korun. Ve srovnání s předloňskem tak za ně řidiči osobních aut při stejných cenách zaplatili o 4,2 procenta více. Po odečtení 263 milionů korun na výrobu a distribuci známek tvoří příjem Státního fondu dopravní infrastruktury necelých 3,9 miliardy.
Novela potravinového zákona
16.01.2015
Novela č. 139/2014 Sb., kterou se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, přinesla největší změnu v legislativě potravin za posledních 15 let.
Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2015. Novelou č. 139/2014 Sb. bylo do české legislativy implementováno hned několik předpisů EU.
V ČR stoupla průměrná mzda
08.12.2014
Ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 441 korun na 25 219 korun.
Meziroční růst nominálních mezd činil 1,8 %. Reálně, po odečtení inflace, se mzda zvedla o 1,2 %. Reálné zvýšení mezd zajišťuje hlavně nízká inflace. Po dvou letech reálného poklesu se začínají mzdy vzpamatovávat. Klesá i nezaměstnanost a mírně se zvyšuje kupní síla obyvatel.
Elektřina zlevní, plyn zdraží
27.11.2014
Regulační úřad uvedl, že regulovaná část elektřiny, která tvoří více než polovinu z ceny na složenkách, příští rok zlevní o 1,2 %.
U plynu naopak složka určovaná státem zdraží až o 4,74 %. Konečné ceny však určí dodavatelé svými ceníky, které vydají v následujících dnech.