Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Zlevňování pohonných hmot
27.08.2015
Ceny paliv klesají již déle než měsíc.
Benzin stojí méně než 33 korun, klesají také ceny nafty. V uplynulém týdnu klesla průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 o 26 haléřů na 32,42 koruny za litr a nafty o 31 haléřů na 30,12 koruny. Cena nafty je nejvyšší v Praze, a to 31,07 koruny za litr. V žádném jiném regionu cena nafty nepřesáhla 31 korun. Nejlevnější je benzin v Jihočeském kraji, kde řidiči koupí litr v průměru za 32,14 koruny. Nafta stojí nejméně v Královéhradeckém kraji, kde litr přijde na 29,43 koruny.
Státní rozpočet je za letošní půlrok v nejvyšším přebytku
16.07.2015
Je to hlavně díky penězům z Evropské unie.
Za první půlrok je rozpočet v přebytku přes 22 miliard korun. Mohou za to hlavně miliardy z EU, ale více přispěly i firmy. Za letošní půlrok je státní rozpočet v nejvyšším přebytku, v jakém kdy byl od vzniku ČR. Ke konci června činil 22,6 miliardy korun, oproti loňskému roku to je nárůst o více než 21 miliard. K vysokému přebytku pomohly státu hlavně miliardy z EU. Těch do rozpočtu za půl roku přibylo o 49 více než ve stejném období v loňském roce, celkově to bylo 133,3 miliardy korun. Lépe se však dařilo i firmám. Ty zaplatily téměř o desetinu více na dani z příjmů, a to o 4,3 miliardy korun. Celkem na této dani od firem přibylo do státního rozpočtu 55 miliard korun.
Pumpy nadprůměrně vydělávají na naftě
15.07.2015
Rozdíl v cenách nafty a benzinu je největší od roku 2012.
Tankování do dieselových motorů by však mohlo být ještě levnější. Rozdíl mezi cenou benzinu a nafty ve prospěch nafty dosáhl tento týden hranice 96 haléřů, ve skutečnosti by ale mohl být ještě větší. Dlouhodobě se nafta podílí na celkové spotřebě pohonných hmot v ČR zhruba dvěma třetinami. Ceny pohonných hmot se v ČR odvíjejí od cen na burze v Rotterdamu, kde minulý týden benzin zdražil o 7 %, nafta naopak kvůli vysoké nabídce zlevnila o 6,5 %.
Češi jsou v placení bezkontaktními kartami první v Evropě
15.07.2015
Podíl plateb, při nichž do částky 500 Kč není potřeba vkládat kartu ani zadávat PIN, dosahuje téměř 60 % z celkového počtu plateb kartou.
Česko má výrazný náskok před druhou zemí v pořadí – Polskem. Podíl bezkontaktních plateb v Polsku dosahuje 39 %, těsně za ním je Slovensko. Vysoká míra používání bezkontaktních plateb v ČR je díky dobré dostupnosti platebních terminálů a vstřícnosti ze strany obchodníků. Lidé nejčastěji využívají bezkontaktní karty k platbě za každodenní nákupy, jako jsou nákupy potravin, platby v restauracích nebo platby za rychlé občerstvení.