Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Zaměstnanecký paušál
14.01.2014
Od nového roku dojde ke zrušení zaměstnaneckého paušálu ve výši tří tisíc korun, který měl suplovat výhodu za zrušené daňové zvýhodnění u stravenek.
K tomu ale nedošlo, a proto se ruší i paušál, který ani nezačal v praxi platit.
Daň z přidané hodnoty
14.01.2014
Nově bude ručit odběratel za odvedení daně z přidané hodnoty (DPH), pokud provedl úhradu za služby či zboží bezhotovostně na jiný účet, než který bude mít dodavatel zveřejněný v registru plátců DPH a pokud zároveň úplata přesáhne 700 tisíc korun.
Pokud jste plátci DPH, překontrolujte si, jaké bankovní účty máte určeny ke zveřejnění, a jste-li odběratelem, zkontrolujte si, na jaký účet úhradu zasíláte.
Prodej cenných papírů
14.01.2014
Prodlužuje se časový test pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky.
Pokud budete chtít jako fyzická osoba prodat cenné papíry a neplatit daň z příjmu, budete je muset nově držet alespoň tři roky.
Daň z převodu nemovitostí
14.01.2014
Aktuální daň z převodu nemovitostí vystřídá daň z nabytí nemovitých věcí.
Novinkou je zrušení osvobození od daně u nemovitých vkladů u nemovitostí, které budou vkládány do základního kapitálu firem a u nepoužívaných staveb. Sazba daně zůstává na čtyřech procentech a také poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí zůstává prodávající.