Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Úroda jablek má být letos podprůměrná
18.09.2020
Letošní sklizeň jablek v ČR bude letos podprůměrná na úrovni 111 605 tun. V porovnání s loňskou velmi nízkou sklizní by měla sice vzrůst o 8,5 procenta, ale proti průměru sklizní posledních pěti let bude propad činit 12 procent.
Sklizeň hrušek by měla meziročně klesnout o sedm procent a proti pětiletému průměru o 14 procent. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek provedeného k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Ovocnářům nyní kvůli omezenému cestování kvůli koronaviru chybějí česáči z ciziny.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ceny v průmyslu v srpnu meziročně klesly a klesly již pátý měsíc za sebou
18.09.2020
Ceny v průmyslu v srpnu zrychlily meziroční pokles na 0,5 procenta z červencových 0,1 procenta. Současně klesly pátý měsíc za sebou. Zlevnily i zemědělské výrobky, u kterých ale pokles cen zvolnil na 1,9 procenta z červencových 4,1 procenta.
Pandemie je pro hypotéky paradoxně jako živá voda
16.09.2020
Zájem o hypotéky je opět velký. S objemem poskytnutých hypoték ve výši 19,173 miliardy korun se letošní srpen stal nejsilnějším osmým měsícem v sedmnáctileté historii hypoindexu. Průměrná úroková sazba sice klesá již pátý měsíc v řadě, ale pokles pomalu brzdí. Je na 2,11 procenta. Proč je o úvěry na bydlení i přes problémy s pandemií stále mimořádný zájem?
Banky poskytly v srpnu 6868 hypoték za 19,173 miliardy korun. Průměrná výše hypotéky v srpnu vzrostla na nové historické maximum - dosáhla 2 791 673 korun. Podle hypoindexu se tak potvrzuje, že růst cen nemovitostí stále nepolevuje. "Jedinou klesající hodnotou je tak nyní průměrná sazba hypoték, kdy po pěti klesajících měsících se prozatím zastavila na hodnotě 2,11 procenta," uvedl Jiří Sýkora, specialista ze společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Banky v Česku zavírají desítky poboček
14.09.2020
Komerční banka a Česká spořitelna, dvě ze tří největších tuzemských bank, uzavírají po celém Česku desítky svých poboček. Klienti jejich služeb nevyužívají tak často, navíc jich stále víc pro správu svých účtů používá on-line bankovní aplikace. Mění se i dlouhodobá strategie finančních domů. Ty chtějí, aby do budoucna lidé chodili za bankéři na pobočky pouze v takových případech, kdy hodlají řešit významnou životní událost, jako jsou například sjednání hypotéky, pojištění nebo investování životních úspor.
Kamenné pobočky bank by tak během několika let měly sloužit spíše jako odborná poradenská centra. "Očekáváme, že běžný servis, jako jsou hotovostní transakce nebo zadávání převodů mezi účty, bude většina klientů řešit prostřednictvím on-line nástrojů či vzdálené obsluhy. Proto významně investujeme do urychlení digitalizace našich služeb," řekl mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. Třetí největší česká banka co do počtu klientů a objemu peněz, které spravuje, ke konci srpna zavřela zhruba pětinu svých menších poboček, nově jich tak má po celém Česku 241 z původních 305.