Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Česká ekonomika loni zpomalila růst
17.02.2020
Česká ekonomika loni zpomalila meziroční růst na 2,4 procenta. V roce 2018 vzrostla o 2,8 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu růstu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 meziroční růst HDP také zpomalil, a to na 1,7 procenta ze 2,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Analytici tento vývoj zhruba předpovídali.
Loňský růst českého hospodářství je nejslabší od roku 2016, kdy podle údajů statistiků činil také 2,4 procenta. Česká ekonomika si ale vedla lépe než Evropská unie jako celek, sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Růst v loňském roce byl podpořen podle statistiků hlavně spotřebními výdaji domácností a zahraniční poptávkou. Mírně však rostly také investice. Dařilo se třeba obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství nebo informačním a komunikačním činnostem. Za loňským zpomalením růstu ekonomiky podle Evropské komise, která jej ve čtvrtek předpovídala, stálo to, že výrazně klesly průmyslové zakázky i výroba, zejména ve druhé polovině roku. To mělo negativní dopad na firemní investice.
Banky loni poskytly 75 500 hypoték
12.02.2020
České banky poskytly v roce 2019 lidem 75 500 hypotečních úvěrů za 175,6 miliardy korun. Proti předchozímu roku to bylo o 21 700 hypoték a 35 miliard korun méně. Vyplývá to z dat zveřejněných na stránkách ministerstva pro místní rozvoj. Hypoteční trh se podle expertů loni vyrovnával s přísnější regulací České národní banky a zaznamenal nejhorší výsledky za pět let.
Podle limitů platných od října 2018 by dluh žadatele o hypotéku neměl překročit devítinásobek ročního čistého příjmu a na splátku dluhu by měl vynakládat maximálně 45 procent měsíčního čistého příjmu. Zároveň platí doporučení, aby banky neposkytovaly hypotéky nad 90 procent ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezily i hypotéky nad 80 procent. Rok 2019 tak byl podle ČNB silně ovlivněný tzv. efektem předzásobení v roce předchozím. V období po ohlášení nových příjmových limitů platných od října 2018 totiž skokově vzrostl objem nově uzavřených hypotečních smluv. O to méně se jich pak podle centrální banky zákonitě poskytlo v období následujícím, tedy v první polovině roku 2019. Ve druhé polovině loňského roku se objemy skutečně nových hypotečních úvěrů postupně dostávaly na běžné úrovně předchozích let.
Zájem investorů o pražské hotely loni raketově vzrostl
10.02.2020
Pražské hotely jsou pro investory čím dál atraktivnější. Jejich obsazenost je v Evropě pátá nejvyšší, hned za Dublinem, Londýnem, Edinburghem a Amsterdamem. V pražských hotelech, penzionech a kempech se minulý rok ubytovalo 8,029 milionu hostů, což je ve srovnání s rokem 2018 o 1,7 procenta víc. Ceny hotelových pokojů přitom nepřestávají růst. Hotely se také staly lákavou investiční alternativou ke kancelářským budovám a maloobchodním centrům a do svých porfolií je chce mnoho realitních kupců.
Tento boom na pražském trhu potvrzuje i loňský rekordní objem peněz, které investoři za nákup hotelů utratili. Podle poradenské firmy Cushman & Wakefield jde o hodnotu přes 500 milionů eur. "To je nejvíce v historii a dvaapůlkrát více, než dosáhl průměr posledních pěti let," řekl HN Bořivoj Vokřínek,vedoucí výzkumu této společnosti v oddělení hotelových nemovitostí za region EMEA.
Tržby obchodníků se loni zvýšily o 4,8 %
06.02.2020
Tržby rostou již šestým rokem. Tržby v maloobchodě bez aut se loni zvýšily meziročně o 4,8 procenta, rostou tak šestým rokem, předloni to bylo o 4,9 procenta.
V samotném prosinci, kdy tradičně vrcholí vánoční nákupy, zrychlily meziroční růst na 4,8 procenta po listopadových 2,9 procenta.