Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
V červenci vzrostly tržby prodejcům sportovního zboží, i e-shopům
07.09.2020
Tržby obchodníků v Česku očištěné o kalendářní vlivy se v červenci meziročně zvýšily o 1,9 procenta. Meziměsíčně vzrostly o 1,8 procenta. Dařilo se hlavně prodejcům nepotravinářského zboží, především s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci. Naopak v prodeji motorových vozidel přetrval meziroční pokles. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V červnu tržby v maloobchodě podle revidovaných údajů klesly meziročně o 1,4 procenta. "Nejvyšší růst si dlouhodobě udržuje prodej prostřednictvím internetu, avšak tempa růstu se mírně snižují a zákazníci se postupně vracejí do kamenných obchodů," uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. Prodeje z e-shopů a zásilkových obchodů vzrostly meziročně o 20,9 procenta.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nepředvídatelné řádění viru je pro cestovky smrtící
04.09.2020
Ekonomické krize, arabské jaro i výbuch islandské sopky. S tím vším si turismus dokázal poradit. Stav, který způsobila pandemie koronaviru, je ale podle některých lidí z oboru bezprecedentní. Dodávají, že nejhorší je nejistota, kdy nikdo netuší, jaká bude situace v nejbližších měsících, například s lyžařskými zájezdy.
"Vliv bude mít to, zda a kdy se otevřou další důležité destinace a jaký o ně bude zájem, stejně tak může naopak, ač věříme, že k tomu nedojde, dojít i k omezení již otevřených zemí," domnívá se marketingový ředitel cestovní kanceláře Alexandria Petr Šatný. "Nikdo také netuší, jaká bude situace v cestovním ruchu na podzim a v zimě," dodává. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže od vypuknutí koronavirové krize přerušilo v Česku činnost kolem 110 cestovních kanceláří. Číslo přitom podle něj nemusí být konečné. "U některých cestovních kanceláří jsou tržby v porovnání s minulými lety až o 100 procent nižší, u jiných o 80 procent," vypočítává Papež pro on-line deník Aktuálně.cz.
Firmy se chystají na podzim. Čekají na kurzarbeit i covidový semafor
31.08.2020
Září bude pro českou ekonomiku prvním měsícem, kdy se jasněji ukáže, v jakém stavu vlastně je. A jak moc se ve firmách projevily dopady epidemie koronaviru, kvůli němuž se od poloviny března na dva měsíce téměř uzavřela ekonomika. Její postupný rozjezd ovlivňovaly navíc dovolené a uzavření škol a školek. To vše nyní skončí, stejně jako část opatření na podporu firem.
Výrazně se nejistota projevuje na pracovním trhu. A to třeba i v tom, že až třetina zaměstnanců podle průzkumu personálně-poradenské firmy Hays stále neví, zda se po letních prázdninách vrátí z práce z domova do kanceláří. "Není jasné, co bude, přitom už je konec srpna," charakterizoval současný stav ředitel firmy Hays Sándor Bodnár.
Bohatí Češi se za krize pustili do investic
28.08.2020
Pandemie koronaviru polovině movitých Čechů mírně snížila hodnotu majetku, ale přinesla jim i zajímavé investiční příležitosti především v technologiích, zdravotnictví a u akciových fondů. Skepticky hledí bohatí na rychlý restart ekonomiky, vyplývá z průzkumu UniCredit Bank Private Banking.
Především prudký únorový a březnový pokles na finančních trzích a pokračující ekonomická nejistota způsobily v jednotkách procent mírný pokles zhodnocení majetku poloviny movitých Čechů. Naopak aktivní desetina z nich se těšila z růstu majetku o deset procent. Klienti ale turbulentní ekonomické dění aktivně řešili a upravovali investiční strategie (74 procent). "Až třetina našich klientů vnímala aktuální situaci jako unikátní investiční příležitost. Vzrostl zájem především o akcie technologických a farmaceutických firem. Klienti se také více zaměřili na akciové fondy. Dále zůstávají populární nemovitosti," uvedl ředitel privátního bankovnictví UniCredit Bank Jan Troníček. Ta část klientů, která současnou situaci vnímala pro svůj majetek spíše jako hrozbu (61 procent), omezila investice i do rizikových nástrojů v podobě akcií či investičních certifikátů.