Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Rychlá móda už tak netáhne
13.01.2020
Hrozivé pracovní podmínky v továrnách, pálení neprodaného zboží, velké množství odpadu i emisí CO2, plýtvání pitnou vodou. Ne nadarmo bývá módní průmysl kritiky označován za jednoho z největších znečišťovatelů planety. Jak se však ukazuje, přehlížení obav svých zákazníků ze změn klimatu se už ovšem nemusí módním značkám finančně vyplatit.
„Nálada vedení v módním průmyslu zůstává plná úzkostí a starostí," uvádí nejnovější studie The State of Fashion 2020, kterou každoročně sestavuje poradenská společnost McKinsey & Company ve spolupráci s platformou Business of Fashion. Upozorňuje na to, že na jednu stranu je trh s módou plný příležitostí k ziskům a radikálním inovacím, na stranu druhou ale globální ekonomický růst zpomaluje a konkurence je intenzivnější než kdy dřív. Cílem číslo jedna přitom přestává být pro řadu módních firem hon za růstem prodejů, nyní jde spíše o snižování nákladů spojených s investicemi z minulých let.
Ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila růst na 2,5 procenta
10.01.2020
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta, ve druhém čtvrtletí rostla o 2,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu také zpomalil na 0,4 procenta z 0,6 procenta ve druhém čtvrtletí. Čísla za třetí čtvrtletí zveřejněná na konci listopadu v pátek potvrdil Český statistický úřad.
Předchozí čísla o vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí statistici zveřejnili na konci listopadu. V pátek publikovali zpřesněné údaje. "Toto zpřesnění bylo bez vlivu na celková tempa růstu hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí," uvedl ČSÚ. Sezonně očištěný úhrn příjmů domácností proti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostl o 1,6 procenta. Spotřeba domácností na obyvatele zpomalila mezičtvrtletní růst na 1,2 procenta, meziročně se zvýšila o 3,9 procenta. "Výsledkem rychlejšího růstu příjmů domácností než jejich výdajů proti předchozímu čtvrtletí byla vyšší míra úspor, a to 11 procent," uvedl ČSÚ. Vzrostla o půl procentního bodu. Investice domácností zrychlily mezičtvrtletní růst na 8,8 procenta. "Míra investic nefinančních podniků se zvýšila proti předchozímu čtvrtletí o 0,3 procentního bodu," napsali statistici. Dostala se tak na 28 procent, což ale meziročně představuje pokles o 1,2 procentního bodu. Mzdové náklady nefinančních podniků vzrostly meziročně o 6,2 procenta.
Češi loni utratili v e-shopech rekordních 155 miliard korun
07.01.2020
Každým rokem Češi utratí v e-shopech větší objem peněz. Loni na internetu nakoupili zboží a služby za 155 miliard korun, což je o 20 miliard více než v předchozím roce.
Podle Jana Vetyšky, šéfa Asociace pro elektronickou komerci (APEK), jež sdružuje e-shopy, on-line nákupy v roce 2019 předčily očekávání: "Růst potvrdil dlouhodobou úspěšnost a vysokou kvalitu českých e-shopů. Díky zlepšujícím se službám a široké nabídce doručení objednávají nakupující po internetu stále víc zboží."
Poslední vlna EET zasáhne zbylé živnostníky
02.01.2020
Elektronická evidence tržeb fungovala jen několik hodin a už se díky ní stihl proslavit starosta malé obce Pohleď na Vysočině Jindřich Holub.
Když tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš vyrazil v prosinci 2016 na obhlídku, jak se české hospody vypořádaly s novou povinností odesílat každou účtenku elektronickou cestou, dostalo se mu od Holuba rezolutního prohlášení: "Žádnou EET si pořizovat nebudu."