Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Schodek rozpočtu stoupl na 205 miliard
05.08.2020
Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 205,1 miliardy korun z červnových 195,2 miliardy korun. Loni ke konci července byl schodek 9,7 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí (MF). Letošní červencový výsledek je nejhorší od vzniku Česka. Dosud byl ke konci července nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 76,2 miliardy korun.
V červenci se tak celkový deficit rozpočtu prohloubil podle MF výrazně méně než v jednotlivých měsících druhého čtvrtletí. "Na druhou stranu v předchozích letech dosahovaly červencové výsledky přebytků deset až 30 miliard korun. Stále tak převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady diskrečních opatření financované státním rozpočtem," uvedlo MF.
Podle úřadu by bez opatření souvisejících s omezováním dopadů pandemie koronaviru deficit státního rozpočtu činil 97,2 miliardy korun. MF uvedlo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií putovalo v podobě přímých opatření 86,5 miliardy korun. Z rozpočtové rezervy šlo především na nákup ochranných prostředků, zvýšené platby za státní pojištěnce a oddlužení vybraných nemocnic 21,4 miliardy korun. Podpora úvěrů ve formě záruk ke konci července podle MF činila z rozpočtu 32,6 miliardy korun.
Předkupní právo k nemovitosti
04.08.2020
Radikální změna přinese některým spoluvlastníkům nejistotu. Obesílání sousedů s nabídkou na odkup garážového stání, poté tříměsíční čekání na jejich vyjádření. Náročné a mnohdy ubíjející administrativní procesy končí.
Od 1. července letošního roku došlo totiž k téměř úplnému zrušení předkupního práva, vrátit by se mělo do stavu před rokem 2018. „Zákonodárci se nad tím mohli více zamyslet, někteří spoluvlastníci se totiž ocitli v nejistotě. Daná problematika se měla řešit zrušením předkupního práva v situacích, kde činí obtíže, naopak jeho zachováním tam, kde dává smysl,“ prohlásila Andrea Daňhelová, provozní ředitelka Fincentra Reality.
Nezaměstnanost v červenci vzrostla na 3,8 procenta
04.08.2020
Nezaměstnanost v červenci rostla znovu jen mírně. Z červnových 3,7 procenta se zvýšila na 3,8 procenta. Úřady práce evidovaly 278.824 nezaměstnaných, tedy o 9187 víc než na konci června. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce na svém webu.
Komerční bance klesl zisk o 38,5 procenta
03.08.2020
Komerční bance klesl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 38,5 procenta na 4,4 miliardy korun. Po očištění o jednorázové položky byl nižší o 37 procent. Celkové výnosy banky poklesly o 6,7 procenta na 15,1 miliardy korun. Výsledky byly ovlivněny prudkým zhoršením ekonomické situace v souvislosti s pandemií covidu-19, opatřeními státu na zpomalení jejího šíření, a v této souvislosti také oslabením spotřebitelské a podnikatelské důvěry. Banka, jejímž většinovým vlastníkem je francouzská Société Générale, v pondělí konsolidované hospodářské výsledky oznámila v tiskové zprávě.
"Celkově jsou z našeho pohledu zveřejněné výsledky zklamáním, a to především kvůli výrazně vyššímu dopadu nižších sazeb na úrokové výnosy oproti očekáváním. Na druhou stranu celoroční výhled zůstává bez výraznější změny a také kvalita úvěrového portfolia se zatím výrazně nehorší," uvedl analytik J&T Bank Milan Lávička. Akcie banky po 10:00 ztrácely zhruba 0,6 procenta a obchodovaly se na pražské burze za 512 korun.
Úvěry klientům Komerční banky vzrostly za prvních šest měsíců o téměř pět procent na 676,3 miliardy korun. Půjčky na bydlení poskytované Komerční bankou a její stavební spořitelnou Modrá pyramida stouply meziročně o 6,2 procenta. Objem úvěrů podnikům a jiným subjektům byl větší o 4,3 procenta. Spotřebitelské úvěry narostly o 0,9 procenta. Vklady klientů Komerční banky stouply meziročně o 7,1 procenta na 898,4 miliardy korun.