Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Zisk bank stoupl o 7,7 miliardy na 70 miliard
16.12.2019
Bankám a spořitelnám v Česku za tři čtvrtletí 2019 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 7,74 miliardy korun na 70,35 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která v pátek zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci září činila 8,038 bilionu korun, což je oproti konci roku 2018 nárůst o 558 miliard korun.
Zisk z finanční a provozní činnosti bank stoupl koncem září meziročně o 11,2 miliardy na 151,7 miliardy korun. Úrokové výnosy se zvýšily o 39,4 miliardy na 167,1 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 272 milionů na 33,9 miliardy korun. "Dvanáctiprocentní roční růst zisku a zejména 31procentní růst úrokových výnosů svědčí o tom, že české banky jsou dobře zajištěny proti případnému hospodářskému ochlazení," uvedl analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Dobrou zprávou je podle něj i to , že banky opouštějí svůj historický a specificky český obchodní model, a to vydělávat hlavně na poplatcích. K vyšším ziskům bank dopomohly zejména nové úvěry, řekl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Ekonomický růst ČR zůstává podle něho solidní a přispívá k větší ochotě domácností i podniků zadlužovat se. K lepším výsledkům vedla také výrazná nákladová disciplína českých peněžních ústavů. Naopak pod setrvalým tlakem jsou podle něj úrokové marže českých bank. Do jejich snížení promlouvá pokles dlouhodobých korunových sazeb a ostrá konkurence, podotkl. V České republice působí 49 bank a spořitelen.
Nové byty podražily od roku 2015 o 90 procent
13.12.2019
Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci října meziročně vzrostla o 6,1 procenta na 110 500 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte, které má ČTK k dispozici. Tempo růstu je nejnižší od začátku roku 2017, kdy Deloitte začala data zveřejňovat. I tak ale od poloviny roku 2015 nové byty v Praze podražily o více než 90 procent. Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů i vysoké daňové zatížení.
Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů na konci října meziročně klesl o procento na 5533. Nejdražším pražským obvodem zůstává Praha 1 s průměrnou cenou 195 tisíc korun za metr čtvereční. Nejlevnější je Praha 9 s průměrem 100 900 korun. Ve všech obvodech tak průměrné ceny vzrostly nad 100 tisíc korun za metr čtvereční. Meziročně ceny nejvíce vzrostly v Praze 3, o 28,4 procenta. Naopak nové byty meziročně zlevnily v Praze 8 (o 4,7 procenta), Praze 6 (o 1,7 procenta) a Praze 1 (o 0,8 procenta). Největší podíl (36 procent) v nabídce developerů připadal na dvoupokojové byty. Následovaly třípokojové (27 procent) a jednopokojové se čtvrtinovým podílem. Čtyřpokojovým bytů patřila desetina z celkové nabídky. Na větší byty připadala dvě procenta.
Česko zasáhne propouštění, zatím jen v malých firmách
12.12.2019
Čeští zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí roku 2020 nabírat nové zaměstnance podobně jako teď, ke konci roku - tedy s menší intenzitou, než tomu bylo v průběhu letoška.
Ukazuje to aktuální průzkum společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v Česku. Zejména menší podniky však už avizují spíše propouštění lidí, plánují to čtyři procenta z nich.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Dluh firem v Česku narůstá
11.12.2019
Dluh obchodních společností u finančních institucí evidovaný v Nebankovním registru klientských informací činil na konci třetího čtvrtletí 165,2 miliardy korun.
Meziročně tak byl vyšší o 11,5 miliardy korun, tedy o 7,5 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných statistik registru.