Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Škodě Auto v pololetí klesl odbyt skoro o třetinu
20.07.2020
Automobilce Škoda Auto v letošním prvním pololetí klesl meziročně odbyt o 31,3 procenta na 426 700 vozů. Oznámil to v pátek mateřský koncern Volkswagen. Automobilový trh letos výrazně zasáhla koronavirová krize. V červnu se už ale odbyt Škody Auto meziročně snížil pouze o 16 procent na 94 600 vozů po květnovém propadu o více než 45 procent.
Celý koncern Volkswagen v pololetí dodal zákazníkům 3,893 milionu vozů. Jeho odbyt se tak meziročně snížil o 27,4 procenta. V samotném červnu koncernový odbyt meziročně klesl o 17,5 procenta na 804 100 vozů, zatímco v květnu se propadl zhruba o třetinu. Koronavirová krize měla v automobilovém sektoru negativní dopad na poptávku i na výrobní aktivity. Škoda Auto koncem dubna obnovila výrobu ve svých závodech v Mladé Boleslavi, Kvasinách a ve Vrchlabí. Odstávka kvůli pandemii způsobené koronavirem trvala téměř šest týdnů. Škoda Auto vyrábí také v Číně, Rusku, na Slovensku, v Alžírsku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Působí na více než 100 trzích.
Podniky hlásí za červen méně hromadných propouštění
15.07.2020
Po příznivých číslech o nezaměstnanosti v červnu se nynější relativní "klid" na trhu práce projevuje i v nízkém počtu nahlášených hromadných propouštění.
Podle Úřadu práce ČR oznámilo rozhodnutí zbavit se v příštích dvou měsících více než desetiny zaměstnanců 27 firem. Hodlají propustit 2562 lidí. Za květen a duben bylo těchto podniků pokaždé přes čtyři desítky. Celková nezaměstnanost dosáhla v Česku koncem června 3,7 procenta, bez práce tak bylo 269 tisíc lidí.
Ceny bydlení pandemie zatím nesráží
13.07.2020
Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v prvním čtvrtletí zrychlil na 9,5 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,9 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst šestý nejvyšší, stejně jako na konci loňského roku. V porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se ceny zvedly o 2,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
"Z nových dat Eurostatu plyne, že i v době probíhající koronavirové krize se český nemovitostní trh nadále přehříval. Tempo zdražování nemovitostí bylo v porovnání s průměrem EU takřka dvojnásobné. Důvodem citelného růstu byla jako po celý loňský rok omezená nabídka, daná zejména pomalou výstavbou nových nemovitostí," uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. V rámci Evropské unie ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,5 procenta. Nejvíce vzrostly ceny domů a bytů v Lucembursku (o 14 procent), následovaly Slovensko (o 13,1 procenta), Estonsko (o 11,5 procenta), Polsko (o 11,3 procenta) a Portugalsko (o 10,3 procenta).
Inflace v červnu zrychlila růst na 3,3 procenta
13.07.2020
Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a bydlení, ale dražší byl i alkohol a tabák. Naopak méně než před rokem lidé v červnu platili za dopravu a telekomunikační služby. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny zboží v červnu vzrostly meziročně o 3,4 procenta, ceny služeb o 3,1 procenta.
"K červnovému meziročnímu růstu inflace přispěly nejvíce ceny potravin, bydlení, ale také dražší alkohol a tabák. Ceny tabákových výrobků vzrostly ve srovnání s loňským červnem o více než 12 procent, ceny piva a vína byly vyšší o více než pět procent," vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Výrazně více než před rokem platili spotřebitelé letos v červnu za ovoce, které zdražilo o 27,2 procenta. O téměř 16 procent zdražil cukr a téměř 13procentní zdražení statistici zaznamenali u mouky. O více než desetinu podražilo meziročně také vepřové a uzeniny. Více peněz vydávali lidé také za bydlení. Ceny nájmů bytů stouply meziročně o 3,1 procenta. Za elektřinu lidé platili o 7,6 procenta více. Vyšší byly také ceny vodného a stočného či plynu.