Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Čtveřici největších bank stoupl zisk o 12 procent
18.11.2019
Čtveřice největších bank v Česku letos za tři čtvrtletí vydělala 46 miliard korun, což je o 12 procent meziročně více.
Vyplývá to z výsledků bank. Bankám podle expertů nahrává přetrvávající dobrá kondice ekonomiky. „Tuzemské banky poskytují klientům jen minimální úročení na běžných a spořicích účtech. Sami však využívají relativně vysokých úrokových sazeb, které pro ekonomiku nastavuje Česká národní banka. Díky tomu se českým bankám daří výrazně lépe než bankám v jiných zemích EU,“ řekl analytik BH Securities.
Kupní síla se oproti loňsku zvýšila o 5 %, velké rozdíly jsou v krajích
18.11.2019
V praxi tak disponibilní příjmy průměrného Čecha vzrostly o téměř 12 000 Kč na rok. Na vrcholu žebříčku obyvatel s nejvyšší kupní silou zůstává Praha, naopak na chvostu skončil Ústecký kraj. Rozdíl mezi kraji činí 42,5 procenta. Za 30 let pak kupní síla v Česku vzrostla o dvě třetiny. Data přinesla ve své analýze společnost GfK.
Kupní síla je v rámci Česka rozmístěna výrazně nerovnoměrně. Nejvyšší mají nepřekvapivě obyvatelé Prahy, těm patří 16 procent veškerých disponibilních příjmů Česka. V přepočtu na jednoho obyvatele kupní síla Pražanů v posledních 10 letech stabilně osciluje okolo 30 % nad celostátním průměrem. Nejnižší úrovně kupní síly v přepočtu na obyvatele pak dosahuje Ústecký region (87,4 % celostátního průměru). Rozdíl mezi regionem s nejvyšší kupní silou (Praha) a nejnižší kupní silou (Ústecký kraj) se oproti předchozímu roku zvýšil o 0,5 % na 42,5 %.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Škoda Auto má vyšší odbyt
15.11.2019
Automobilka Škoda Auto dodala v říjnu zákazníkům 105.300 vozů, meziročně o 5,9 procenta více.
V ČR dodávky vzrostly o 15,4 procenta, mírně vzrostly i v Číně. Klesají naopak dodávky některých modelů, uvedla dnes firma v tiskové zprávě.
České montéry nahradí roboti, vzniknout nová místa s odlišnou strukturou
15.11.2019
Zhruba o 400 000 pracovních míst přijde do roku 2030 Česko kvůli digitalizaci, robotizaci a sdílené ekonomice. V zemi ovšem vzniknou i nová místa, jejich struktura však bude odlišná. Při prezentaci nového Strategického rámce politiky zaměstnanosti ČR to na mezinárodní konferenci Fórum zaměstnanosti: Trendy a výzvy trhu práce 4.0 v Olomouci řekl náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek.
Odborníci podle Vaňáska odhadují, že největší úbytek pracovních míst Česko do roku 2030 zaznamená v kategorii zaměstnanců, kteří obsluhují stroje, zařízení nebo pracují jako montéři. Tyto pracovníky v příštích letech nahradí robotické stroje a další moderní technologie.
zpravy.aktualne.cz
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)