Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Státní půjčky na bydlení jsou mimo realitu
20.06.2019
Ještě loni v srpnu to vypadalo, že bude o státní půjčky na bydlení pro mladé zájem. Dokonce se před Státním fondem rozvoje bydlení stály fronty. Ty však záhy opadly. Ani letos, kdy na žadatele čeká miliarda korun, není o program velký zájem.
Podmínky čerpání jsou totižto omezující, nabízená maximální suma neodpovídá cenám bytů a domů. Na modernizaci bytu stát půjčuje nejvýše 300 tisíc korun, při koupi bytu je maximum 1,2 milionu korun, u stavby nebo koupě rodinného domu je nejvyšší možná půjčka dva miliony korun. Tyto částky jsou při aktuálních cenách za nemovitosti neadekvátní a to je také důvod, proč o půjčku není zájem. Ministryně práce a sociálních věcí by to ale prý rada změnila.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ceny nových bytů v Praze za rok vzrostly o 7,7 procenta
20.06.2019
Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci dubna meziročně vzrostla o 7,7 procenta na 107 100 korun za metr čtvereční. Tempo růstu zpomalilo z 12,6 procenta na konci února. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů na konci dubna meziročně vzrostl o 19,6 procenta na 5775. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte.
"Aktuální situace naznačuje možné blížící se změny. Ceny nových bytů v nejbližším období již pravděpodobně výrazně neporostou. Ceny volných bytů pak budou zrcadlit neprodané drahé byty z roku 2018. Avšak vzhledem k cenové politice v posledních dvou měsících se zdá, že i zde developeři možná přistoupí k úpravě cen," uvedl odborník na nemovitosti Deloitte Petr Hána. Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly ceny nových bytů od poloviny roku 2015 zhruba o 90 procent. Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů. Dále zmiňují vysoké daňové zatížení nebo zbytečné technické požadavky.
Téměř každý český zemědělec požádal o dotaci
18.06.2019
Výška dotací určená na obhospodařování ploch a chov zvířat je zhruba 32 miliard korun. Převážná část peněz pochází z evropských fondů. Příjem letošních žádostí byl ukončen v pondělí a podalo je téměř 31 000 zemědělců, tedy skoro všichni v ČR.
Jde o nárokové dotace, tedy ty, na které má nárok každý, kdo obhospodařuje půdu podle daných pravidel. Peníze pro první žádosti se začnou vyplácet na podzim. Celková výplata potrvá zhruba do léta příštího roku. Peníze budou moct využít například na pěstování zejména obilovin a trvalých travních porostů, brambor, ovoce, zeleniny a chmele a na chov krav, ovcí nebo koz na pastvině.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Počet restaurací v ČR se za posledních devět let zdvojnásobil
18.06.2019
Aktuálně je v Česku 21 072 firem, které podnikají ve stravování a pohostinství. Nejvíce jich bylo založeno v roce 2016 (2 471 založených stravovacích podniků), kdy byla spuštěna elektronická evidence tržeb (EET).
V roce 2017 vzniklo 2 050 restaurací a loni 1 613. Na nárůst počtu restaurací neměl velký vliv ani zákaz kouření v restauracích. Loňský rok byl však rekordní v počtu zrušených restaurací, zaniklo jich 457. Prognózy jsou ale pro tento rok nepříznivější. Pokud budou zařízení vznikat a zanikat stejným tempem jako do května, vznikne jich nejméně a zanikne nejvíce za posledních devět let.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)