Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Růst spotřebitelských cen zpomalil na dvě procenta
11.12.2018
Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na dvě procenta z říjnových 2,2 procenta. Ceny tak rostly nejpomalejším tempem od letošního dubna. Zlevňovaly se především potraviny. Nadále naopak podražovalo bydlení a také pohonné hmoty. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta.
"Vývoj byl ovlivněn opět zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. V listopadu výrazně zlevnila v meziročním srovnání například vejce, a to o více než 26 procent. Cena cukru klesla o třetinu. Méně se platilo i za pečivo, vepřové maso, oleje a tuky nebo ovoce. Pokles cen u těchto potravin proti říjnu zrychlil. Nájemné proti loňskému listopadu podražilo o 3,3 procenta, elektřina o 5,6 procenta, teplo a teplá voda o procento. Vyšší byly i ceny vodného a stočného. O půl procenta naopak zlevnil zemní plyn. Opět vzrostly ceny lihovin, a to o 3,4 procenta. Pivo bylo dražší o 4,5 procenta, tabákové výrobky o 3,9 procenta. Lidé platili více rovněž za výrobky a služby osobní péče, pojištění nebo finanční, stravovací a ubytovací služby. "Vliv na zvýšení cenové hladiny měly též ceny v oddíle doprava, kde ceny pohonných hmot a olejů meziročně vzrostly o 10,1 procenta," uvedli statistici. O 2,5 procenta zlevnily oděvy. Meziměsíční vývoj spotřebitelských cen ovlivnilo především zlevnění ovoce o 6,3 procenta a zeleniny o 4,2 procenta. "Z ostatních potravin zlevnilo například vepřové maso o 2,9 procenta a cukr o 8,8 procenta," dodala Šedivá.
Ceny PHM už čtvrtý týden klesají
10.12.2018
Pohonné hmoty v Česku čtvrtý týden za sebou zlevnily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla od minulé středy o 37 haléřů na 32,80 koruny za litr a nafty o 29 haléřů na 33,22 koruny.
Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje. Nafta je dražší než benzin od počátku listopadu, předtím tomu tak bylo naposledy v březnu 2015. Aktuálně jsou ceny nafty vyšší než ceny benzinu ve všech regionech s výjimkou Olomouckého kraje, kde jsou na stejné úrovni.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Přebytek zahraničního obchodu ČR klesl
10.12.2018
Přebytek zahraničního obchodu ČR v říjnu meziročně klesl o 3,4 miliardy korun na 5,7 miliardy Kč. Bilanci negativně ovlivnil obchod s ropou a zemním plynem a s chemickými prostředky.
Horší výsledek vykázal i obchod s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy, letadla nebo jízdní kola. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Vývoz a dovoz meziročně výrazně vzrostly. Proti loňskému říjnu export stoupl o devět procent na 344,4 miliardy korun a import o 10,3 procenta na 338,7 miliardy Kč. K výraznějšímu růstu dovozu a vývozu přispělo mimo jiné to, že letošní říjen měl o jeden pracovní den více než loňský, uvedl ředitel odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Karel Král a doplnil, že říjnové bilance zahraničního obchodu jsou kladné od roku 2013.
Růst cen stavebních prací zdraží kanceláře
06.12.2018
Od roku 2012, kdy se česká ekonomika ocitla v recesi, se ceny pražských pronájmů pro firmy téměř nezměnily. Dražší jsou jen ty úplně špičkové prostory v samotném centru metropole, a to až od letošního roku. To kontrastuje s vývojem na trhu s bydlením, který v posledních letech roste dvouciferným tempem. Teď už se na výraznější růst cen budou muset připravit i firmy a podnikatelé. V hlavním městě je rekordně nízká neobsazenost kanceláří − kolem šesti procent − a do toho rostou ceny stavebních prací a materiálů.
"Zvyšování nájemného je nutnost," říká Eduard Forejt, ředitel rozvoje obchodu u developera Passerinvest Group. "Nelze očekávat, že klesnou stavební náklady. Proto jsem přesvědčen, že developeři to budou muset promítnout do nájemného." Forejt odhaduje, že v následujících dvou letech vzroste základní nájemné o dvě eura v širším centru, kde dnes pronajímatelé požadují 14,5−15 eur za metr čtvereční a měsíc. V případě standardní kancelářské plochy 10 metrů čtverečních na pracovníka činí nárůst 7600 korun na hlavu a rok. Na dnešním trhu práce je to podle Forejta pro korporace drobný výdaj, mnohem důležitější je schopnost si zaměstnance udržet nebo získat nové.