Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Praha, Brno, Ostrava a Plzeň dluží přes třicet miliard
18.12.2018
Města však vykazují vysoký stav finančních prostředků. Dluhy obcí loni klesly o 2,9 miliardy na 69 miliard korun. Zadlužení krajů kleslo o 1,6 miliardy na 19,7 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu.
Z celkového počtu 6254 měst a obcí bylo loni zadluženo 3262 obcí, meziročně o čtyři obce méně. Na celkové zadluženosti obcí se podle MF ze zhruba 45 procent podílejí Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Celkové zadlužení velkých měst se meziročně snížilo o 2,2 miliardy na 31,1 miliardy korun. "Současně však tato města vykazují vysoký stav finančních prostředků na bankovních účtech, u všech čtyř měst zhruba dvojnásobně převyšuje hodnotu jejich dluhu," uvedlo MF. Zadlužení Prahy kleslo o 1,1 miliardy na 21,9 miliardy korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lékařská posudková služba
17.12.2018
Díky novele zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, dojde v oblasti lékařské posudkové služby ke dvěma hlavním změnám.
První spočívá ve vynětí lékařů působících v lékařské posudkové službě ze státní služby a jejich převod do režimu zákoníku práce. Tato změna neovlivní jejich posudkovou činnost, odstraní však věkové omezení a umožní pružnější sjednávání pracovněprávních vztahů. Druhou hlavní změnou je zapojení smluvních lékařů. To dodá celému procesu posuzování větší flexibilitu, jelikož tito lékaři budou moci pracovat na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Návrh zákona byl v listopadu 2018 postoupen k jednání Senátu, projednávání tisku je zařazeno na program schůze Senátu, která začíná 19. prosince 2018.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Zvýšení náhrad za pracovní úraz a nemoc z povolání
17.12.2018
Od 1. ledna 2019 budou o 3,4 procenta navýšeny náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Podle informací získaných od pojišťoven, které realizují zákonné pojištění odpovědnosti za škody při pracovních úrazech nebo nemoci z povolání, pobírá náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti cca 12 750 poškozených. Náhrady nákladů na výživu pozůstalých jsou vypláceny cca 470 pozůstalým. Dopad navýšení náhrad o 3,4 procenta je pro státní rozpočet odhadován na 681 000 Kč. Z uvedeného zákonného pojištění bude poškozeným vyplaceno o 139,5 mil. Kč více, což se však výdajů zaměstnavatelů nijak negativně nedotkne.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Lesům ČR do konce září klesl hrubý zisk o 60 procent
14.12.2018
Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) za tři čtvrtletí letošního roku kvůli propadu cen dřeva klesl hrubý zisk o 60 procent na 1,62 miliardy korun z 4,04 miliardy korun ve stejném období loni. Tržby Lesů ČR do konce září meziročně klesly o 28 procent na 6,23 miliardy korun z předchozích 8,6 miliardy korun. Ve čtvrtek to řekla mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi.
"Meziroční pokles zisku způsobilo dramatické snížení cen dřeva a zároveň nutnost těžit méně kvalitní kůrovcové nebo kalamitní dřevo poškozené například větrem. Dřeva v této kvalitě je v České republice nadbytek. To vysvětluje, proč se při zvýšeném objemu těžby meziročně snížily tržby," uvedla Jouklová. Těžba dřeva do konce září meziročně vzrostla o 25 procent na 7,88 milionu metrů krychlových. Již za devět měsíců se tak dostala téměř na úroveň objemu celoročních těžeb v minulých letech. V růstu se projevují velké kalamitní těžby, kdy se lesníci snaží kůrovcem napadené dřevo dostat z lesa co nejrychleji.