Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Samoobslužné boxy vyhledává stále více Čechů
09.07.2018
Princip, ze kterého online obchody žijí už léta, se v poslední době výrazně prosazuje i v kamenných provozovnách a službách.
Nechat na zákaznících, aby si objednávku vyřídili na obřím tabletu, případně vyplnili důležité dokumenty s pomocí chytrého robota, se už nebojí ani velké značky.
(Zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Sklizeň obilovin bude letos chudší
06.07.2018
Nedostatek obilovin však Česku nehrozí. Sklizeň základních obilovin podle prvních odhadů letos meziročně klesne o 8,2 procenta na 6,298 milionu tun.
Úroda řepky by měla být naopak vyšší, a to o 6,5 procenta, sklidí se 1,221 milionu tun. Oznámil to Český statistický úřad. Za poklesem sklizně základních obilovin je podle statistiků především snížení očekávaného výnosu. Za vyšší úrodou řepky je rozšíření osevní plochy i vyšší hektarový výnos.
(Zdroj: ekonomika.idnes.cz)
České dráhy nakoupily starší rychlíkové vozy z Rakouska
06.07.2018
Jedná se o 41 starších rychlíkových vozů za 355 milionů korun. Vozy typu s klimatizací jsou schopné provozu při rychlosti až 200 kilometrů za hodinu.
České dráhy koupily od rakouské železniční společnosti ÖBB 41 rychlíkových vozů. Dráhy za starší osobní vozy zaplatí celkem 13,7 milionu eur (zhruba 355 milionů korun). Dopravce to oznámil v tiskové zprávě. Část vozů plánuje podnik zrekonstruovat.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ovoce bude letos v Česku výrazně více, ceny ale příliš neklesnou
04.07.2018
Letošní sklizeň ovoce by mohla být druhá nejvyšší od roku 2006. Letos totiž na rozdíl od dvou posledních let úrodu nepostihly jarní mrazy. Meziročně by se sklizeň mohla zvýšit až o 55 procent na více než 185 tisíc tun, vyplývá to z odhadu sklizně provedeného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). U některých plodin, jako jsou maliny, hrušky, broskve či meruňky, by se oproti loňsku mohl úroda až ztrojnásobit.
U jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem v Česku, se čeká meziroční nárůst sklizně o 48 procent na 150 279 tun. Právě špatná loňská úroda jablek, a to nejen v Česku, může za to, že se jejich cena dostala minulý týden na historické maximum. Podle dat Českého statistického úřadu stálo kilo jablek 43,14 koruny. Jsou tak výrazně dražší než exotické banány nebo pomeranče, které jsou o desetikorunu levnější. "Úrodu hlavních evropských producentů - Polska a Itálie -, odkud dovážíme dvě třetiny jablek, stejně jako u nás poškodily mrazy. Zásoba jablek k 1. červnu tak byla třetinová oproti normální situaci, a tím pádem cena letos vzrostla oproti loňskému roku až o třicet procent," říká Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie České republiky. Očekává ale, že by jablka mohla v druhé polovině prázdnin zlevnit, ovšem cena se odvíjí právě hlavně od evropských dodavatelů. Česká republika totiž není v pěstování ovoce zdaleka soběstačná. A tak cenu výrazně ovlivňují také dodavatelé z jiných zemí. Jen jablek se do Česka dováží 50 procent, hrušek 70 procent a meruněk a broskví až 90 procent.