Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Český autoprůmysl může kvůli brexitu přijít o 15 600 pracovních míst
23.10.2018
Odchod Velké Británie z Evropské unie by mohl ohrozit v českém automobilovém průmyslu až 15 600 pracovních míst a snížit růst hrubého domácího produktu (HDP) Česka o 1,4 procentního bodu. V důsledku takového ekonomického šoku by pak mohla být ve druhé vlně ohrožena další pracovní místa i spotřeba. Vyplývá to ze studie společnosti Coface, která se celosvětově zabývá pojišťováním pohledávek.
"Úspěch automobilového průmyslu není samozřejmý, Česko musí svůj vlajkový průmysl chránit a podporovat. Rizikové scénáře našeho analytického týmu ukazují, že aktuální síla i rekordně nízká nezaměstnanost v Česku nemusí s ohledem na vývoj v Evropě i ve světě trvat věčně," uvedl generální ředitel Coface ČR Ján Čarný. Velká Británie je jedním z nejvýznamnějších odbytišť českých automobilek s podílem sedm procent. Její automobilový trh získal zejména kvůli brexitu od Coface hodnocení jako vysoce rizikový. Vysoká poptávka po nových vozech v EU přispívá k rekordním výsledkům domácího automobilového průmyslu i české ekonomiky. Jen v roce 2017 bylo v ČR vyrobeno 1,42 milionu automobilů. Automobilový průmysl generuje 21 procent českého exportu, ten je však závislý na poptávce po nových vozech v řadě států. Třetina exportu automobilového průmyslu míří z ČR do Německa.
Dotace jsou pro velké farmy
22.10.2018
České ovocnářství nezažívá nejlepší časy. Sadaři bojují s jarními mrazy, kroupami a letním suchem. A hlavně s konkurencí z jiných členských zemí Evropské unie, zejména z Polska.
Od roku 2010 klesl počet českých pěstitelů ovoce o více než jednu čtvrtinu. Příznivé klima pod hřbety Chlumů, nízkých kopců zvedajících se nad Ostroměří na Jičínsku a zadržujících teplo Polabské nížiny, umožňuje Petru Karešovi vyrovnat se se specifikami českého ovocnářství. Společně s tvrdou prací a odvahou zavést inovace přinášející právě tu přidanou hodnotu, po nichž tolik volá Evropská unie. Karešovi pěstují ovoce v Ostroměři již ve čtvrté generaci. Praděd současného majitele ovocnářské farmy před mnoha lety zavedl pěstování odolné, tmavé třešně, která nese jeho jméno - Karešova srdcovka raná.
Česko je nejstabilnější ekonomikou v Evropě
19.10.2018
Nejstabilnější ekonomika v Evropě, nejbohatší země bývalého východního bloku nebo stát s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii. Těmito superlativy označuje agentura Bloomberg tuzemskou ekonomiku.
Americká zpravodajská společnost své výroky opírá o statistiky Eurostatu, podle kterých má Česko nejvyšší HDP na hlavu v porovnání s ostatními zeměmi bývalého východního bloku. Česko v tomto srovnání dokonce předčilo i některé státy, které do EU vstoupily o mnoho let dříve, jako je Řecko nebo Portugalsko. Tuzemská ekonomika například dohání také Itálii, která patří k zakládajícím členům evropského bloku. Česko je rovněž premiantem srovnání, které sestavuje německá pojišťovna Allianz. To se zaměřuje na stabilitu ekonomik bývalých komunistických zemí podle jejich rozpočtové kázně.
Současná vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM proto uspokojivých výsledků českého hospodářství využívá k uvolňování více peněz na sociální výdaje, píše Bloomberg.
T-Mobile dostal pokutu půl milionu
18.10.2018
Mobilní operátor T-Mobile dostal od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) úhrnnou pokutu 500 tisíc korun za agresivní obchodní praktiky. Vymáhal neplatné smluvní pokuty prostřednictvím inkasní agentury. Úřad to ve středu uvedl v monitorovací zprávě. T-Mobile pokutu zaplatí, s pravomocným rozhodnutím ale nesouhlasí a podá proti němu správní žalobu.
Operátor nejprve podal u ČTÚ návrhy na rozhodnutí sporu o zaplacení dlužných částek za poskytnuté služby a současně i o zaplacení smluvních pokut. Podle rozhodnutí Ústavního soudu ale byly tyto pokuty sjednány neplatně. Poté, co ČTÚ začal požadavky na zaplacení smluvních pokut z tohoto důvodu zamítat, T-Mobile vzal zpět tu část svých dosud nerozhodnutých návrhů, která se týká smluvních pokut, aby je následně začal vymáhat mimosoudní cestou přes inkasní agentury. "ČTÚ rozhodl, že T-Mobile využil svého silnějšího postavení a vyšší právní erudovanosti. Vymáhání smluvních pokut načasoval do doby, kdy dluh za poskytnuté služby elektronických komunikací byl již uhrazený. Zákazníkům s mnohdy více než ročním odstupem začaly chodit různé výzvy, kde jim inkasní agentury vyhrožovaly i exekucemi. T-Mobile přitom věděl, že smluvní pokuty sjednané pouze ve všeobecných podmínkách jsou absolutně neplatné," uvedl mluvčí ČTÚ Martin Drtina.