Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Novela trestního řádu
27.03.2017
Do trestního řádu se přenáší a určitým způsobem modifikuje institut prohlášení o majetku dosud obsažený v zákoně č. 279/2003 Sb., kde byl využitelný pouze pro účely zjišťování majetku sloužícího pro zajištění výkonu trestu propadnutí majetku, peněžitého trestu a zajištění nároku poškozeného, neboť není důvod, aby tento institut nemohl být použit obecně pro účely zjištění majetku osoby, jejíž majetek má být zajištěn, nebo ke zjištění majetkových poměrů obviněného, je-li toho třeba pro účely trestního řízení.
V souvislosti s novým ochranným opatřením se oproti stávající úpravě rozšiřuje možnost orgánů činných v trestním řízení provádět finanční šetření a získávat potřebné bankovní informace a informace z evidence zaknihovaných cenných papírů a investičních nástrojů již v přípravném řízení rovněž za účelem zjištění povahy, rozsahu nebo umístění věcí pro účely jejich zajištění a za účelem zjištění majetkových poměrů obviněného, neboť právě nepoměr mezi zjištěným majetkem obviněného a jeho legálními příjmy je jedním z předpokladů pro uložení předmětného ochranného opatření. Nově se jednotně upravuje zajištění věci, o níž je dáno podezření, že je nástrojem nebo výnosem z trestného činu, jež se uplatní, pokud taková věc nebyla zajištěna k důkazním účelům. O zajištění se rozhoduje usnesením, proti kterému je přípustná stížnost, o které rozhoduje příslušný soud.
Novela trestního zákoníku – dopad na podnikatelské prostředí
27.03.2017
Byla schválená novela trestního zákoníku, jejíž hlavním cílem je zajistit implementaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii.
Právní úprava může mít dopady na podnikatelské prostředí, pokud jde o doplnění trestních sankcí umožňujících odčerpání majetku pravděpodobně nelegálního původu, vzhledem k tomu, že však účelem takové sankce je odčerpat nelegální prospěch, jde o úpravu, která je ve veřejném zájmu a slouží k ochraně společnosti před dalším pácháním trestné činnosti a zlepšuje i kvalitu podnikatelského prostředí. Právní úprava má dopady na majetkovou sféru osoby, jíž bude uložena nová trestní sankce umožňující odčerpání majetku pravděpodobně nelegálního původu, vzhledem k tomu, že však účelem takové sankce je odčerpat nelegální prospěch, jde o úpravu, která je ve veřejném zájmu a slouží k ochraně společnosti před dalším pácháním trestné činnosti, přičemž reaguje na spáchání trestného činu.
Výroba nábytku v Česku loni vzrostla na rekordních 44 miliard korun
23.03.2017
Nábytkářské firmy v Česku loni vyrobily zboží za rekordních 44,64 miliardy korun, meziročně o 2,5 procenta více. Tržby za prodej nábytku vzrostly o 2,3 procenta na 35,48 miliardy korun. Na čtvrtečním setkání s novináři při příležitosti zahájení veletrhů For Habitat to sdělil tajemník Asociace českých nábytkářů (AČN) Tomáš Lukeš.
"Výroba v Česku je hodně tažená exportem. Je těžké očekávat, jak se bude chovat koruna po očekávaném ukončení devizových intervencí ČNB. Nicméně zatím máme zprávy, že nábytkáři mají dostatek zakázek. I kdyby koruna výrazně posílila, v krátkodobém horizontu letošního roku nečekáme extrémní dopady," uvedl Lukeš. Výroba roste už šest let v řadě. Tržby za prodej podle Lukeše ještě nedosáhly předkrizových hodnot, v porovnání s rokem 2007 byly o čtyři procenta nižší. Profesní organizace Asociace českých nábytkářů funguje od roku 1997. Sdružuje zhruba stovku členů, 70 procent jsou výrobní firmy, zbytek připadá například na školy.
Zadlužování Česka v zahraničí se zrychluje
21.03.2017
Dluh Česka vůči zahraničí loni meziročně vzrostl o 332 miliard na 3,528 bilionu korun. Odpovídal tak 74,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje celkový výkon tuzemské ekonomiky. Růst dluhu výrazně zrychlil, ke konci roku 2015 činil meziroční nárůst podle aktuálních údajů 172 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Mezičtvrtletně dluh ve čtvrtém čtvrtletí 2016 vzrostl o zhruba 142 miliard korun.
Ve struktuře zahraničního dluhu se zvýšilo podle ČNB hlavně zadlužení bankovního a vládního sektoru. Podíl bank včetně ČNB na celkovém dluhu dosáhl na konci loňského roku 34 procent. Růst závazků bank ovlivnily nákupy bankovních dluhopisů nerezidenty a přijetí krátkodobých vkladů ze zahraničí. Podíl vládních závazků na celkovém dluhu činil ke konci loňského roku 24,6 procenta. Růst dluhů vládního sektoru souvisel podle centrální banky zejména s nákupy korunových dluhopisů. Ty ve velkém nakupují spekulanti, chtějí tak vydělat na konci intervencí. Potom dostanou za koruny více eur než za jejich průběhu. Celkem se veřejná sféra - tedy závazky vlády a vládních organizací nebo závazky soukromých subjektů garantované vládou - podílela na zahraničním dluhu 34,6 procenta. Zbytek připadá na soukromý sektor. Závazky se splatností delší než jeden rok se na celkovém zahraničním dluhu podílejí 52 procenty. Zahraniční dluh vytrvale stoupá. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony podle v úterý aktualizovaných údajů ČNB na konci roku 2014. Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými zahraničními aktivy a pasivy, loni snížila meziročně schodek o 336,9 miliardy korun na 1,176 bilionu. V poměru k HDP to představuje 24,9 procenta.
zdroj: ihned.cz