Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Splátka hypotéky v Praze je až třikrát vyšší než nájem
30.05.2022
V Ostravě a Olomouci jsou náklady na vlastní bydlení v podobě měsíčních splátek hypotéky stále srovnatelné s platbami za nájem. V Praze však v současné době nájem vychází třikrát levněji. Vyplývá to z indexu společnosti UlovDomov.cz, která srovnání pro bydlení v největších městech zpracovala.
Například u bytu v Olomouci kategorie 1+kk lidé zaplatí za nájem průměrně 9500 korun. Splátka 90procentní hypotéky sjednané na 30 let při úrokové sazbě 5,97 procenta ročně by byla zhruba o 2000 korun vyšší. Ceny bytů přitom rostou dlouhodobě. "Poslední roky jsme však v některých městech byli svědky až dvouciferného růstu. Cenu vlastního bydlení pak dále zdražila základní úroková sazba České národní banky, která se od začátku roku více než zdesetinásobila. Ceny nájemního bydlení proti tomu zažily po vypuknutí pandemie covid-19 stagnaci a mírný růst zahájily až v loňském podzimu," uvedl ředitel UlovDomov.cz Michal Hrbatý.
V
Ekonomika letos poroste o 1,5 procenta, průměrná inflace bude přes 13 procenta
30.05.2022
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 procenta a příští rok by měl růst zrychlit na tři procenta. Zároveň průměrná inflace by měla být 13,3 procenta a příští rok zhruba pět procent. Ke dvěma procentům by se měla dostat průměrná inflace až v letech 2024 a 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by se měl růst ekonomiky pohybovat kolem tří procent. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
"Ekonomický růst by podle respondentů šetření měl v letošním roce zpomalit. Razantní nárůst životních nákladů zbrzdí reálnou spotřebu domácností, která by se tak měla zvýšit jen o 1,1 procenta. Růst vládní spotřeby by měl zvolnit na 1,6 procenta, patrně kvůli odeznění výdajů souvisejících s epidemií COVID-19," uvádí materiál.
Inflace by podle průzkumu měla z letošních 13,3 procenta klesnout příští rok na 5,1 procenta a do roku 2025 klesnout až na průměrných 2,1 procenta. "Důležitým proinflačním faktorem je nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se postupně promítá v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci posilují i potíže v globálních dodavatelských řetězcích, jež vedou k razantnímu zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Tyto problémy se přitom kvůli válce na Ukrajině dále prohloubily," uvádí dokument.
V
Vládní koalice se shodla na strategickém plánu zemědělských dotací
26.05.2022
Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy, zůstane na úrovni 23 procent z celkové částky na přímé platby. Návrh už v lednu vyvolal protesty zemědělců. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce získat na podporu malých a středních podniků až tři miliardy korun ročně. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Návrh Strategického plánu společné zemědělské politiky nastavuje pravidla vyplácení dotací na období od roku 2023 do roku 2027.
Vláda návrh odeslala Evropské komisi (EK) v lednu a koncem dubna dostala od komise odpověď s připomínkami. Už od ledna návrh na výši redistributivní platby kritizuje hlavně Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, kteří varují před tím, že nastavení dotací povede k dalšímu růstu cen potravin a omezení produkce. "Postup při schvalování a vypořádání připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky řešili experti na zemědělství všech stran vládní koalice. V rámci redistributivní platby potvrdili návrh 23 procent na prvních 150 hektarů," řekl Nekula.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ceny v restauracích jsou až o 40 procent vyšší, než by si lidé přáli
21.05.2022
Ceny ve stravovacích zařízeních jsou podle analýzy společnosti Data Servis o 20 až 40 procent vyšší, než by si hosté představovali. Nejvíce se realita s přáním zákazníků rozchází u limonády. Do gastronomických podniků se po omezeních spojených s pandemií koronaviru vrátilo 90 procent lidí, zbytek si oblíbil trávení času doma. Vyplývá to z údajů, které Data Servis zveřejnil na svém webu.
Za polední menu by Češi chtěli ideálně vydat průměrně 124 korun, reálná cena na trhu v prvním čtvrtletí letošního roku však byla 145 korun. Rozdíl tedy činí 17 procent. Průměrná cena polední nabídky přitom meziročně roste. Loni si restauratéři za oběd účtovali 141 korun, zatímco v roce 2020 polední menu stálo v průměru 133 Kč a v roce 2019 za něj lidé dali 125 korun.
Za třetinku limonády ve skle by lidé optimálně zaplatili v průměru 25 korun, v prvním kvartálu ale cena činila 36 korun, a byla tedy o 44 procent vyšší ve srovnání s představou hostů. Podobný rozdíl, jen o procento nižší, byl u půllitru točené limonády. Za tu by lidé dali 30 korun, reálně přitom v uplynulém čtvrtletí stála 43 korun. Rozdíl 29 procent v ceně společnost Data Servis zjistila u čepovaného dvanáctistupňového piva. Lidé by za půllitr chtěli platit 35 korun, gastronomové ho ale prodávali o deset korun dráž.
V