Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Češi loni v internetových obchodech utratili 223 miliard
05.01.2022
Češi loni v internetových obchodech podle dat nákupního rádce Heureka a Asociace pro elektronickou komerci (APEK) utratili 223 miliard korun, meziročně o 14 procent více. I v uplynulém roce prodeje významně ovlivnila pandemie koronaviru.
S
Ropa loni výrazně podražila, drahé kovy zlevnily
03.01.2022
Drahé kovy loni zlevnily, cena zlata klesla o sedm procent, stříbra o 15 procent. Naopak ropa zdražila o téměř 60 procent. Výrazně o desítky procent vzrostly ceny průmyslových kovů. Vyplývá to z vyjádření analytiků na dotaz ČTK. "Cena zlata se během loňského roku snížila o zhruba sedm procent na 1822 USD (39.995 Kč) za troyskou unci. Po březnovém propadu pod 1700 USD se v létě krátce dostalo nad 2000 dolarů, nicméně ve druhé polovině roku ztrácelo.
V prosinci pak jeho cena začala opět růst a celkově zlato v posledním měsíci přidalo přes dvě procenta," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Důvodem současného růstového trendu je prohlubující se inflace. Dalším stimulem je rychlé šíření nové varianty koronaviru omicron, které posílá dolů ceny akcií, dodal.
Cena ropy (WTI) loni posílila o 58 procent. Důvodem je zejména omezená nabídka suroviny po covidu-19. Zároveň rychlost postcovidového oživení předčila očekávání a projevila se silnou poptávkou po černém zlatu, uvedl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. V pátek odpoledne cena severomořské ropy Brent stála 78,64 dolaru (1726 Kč) za barel. Americká lehká ropa WTI se obchodovala za 75,97 dolaru (1668 Kč) za barel.
S
Ekonomika by se příští rok mohla dostat na předpandemickou úroveň
31.12.2021
Růst české ekonomiky by měl příští rok zrychlit na 3,9 procenta z letošních 2,5 procenta. Ekonomika by se tak mohla dostat v příštím roce na předpandemickou úroveň. Zároveň by výrazně měla stoupnout inflace na průměrných 5,5 procenta z letos odhadovaných 3,8 procenta. Naopak nezaměstnanost mírně klesne. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich bude přitom inflace příští rok zřejmě největším problémem pro českou ekonomiku.
„Inflace v roce 2022 citelně zrychlí a bude patřit mezi hlavní makroekonomická témata. Pokud nedojde například k prodloužení odpuštění či snížení DPH u energií, lze začátkem roku čekat citelné zrychlení meziroční dynamiky cen patrně přes osm procent a jednociferná inflace nakonec bude ještě ‚pozitivní výsledek‘,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. O tom, jak vysoká bude průměrná inflace v příštím roce, rozhodnou podle něj data za leden. Podle Seidlera může být inflace příští rok dokonce nejvyšší od roku 1998, tehdy přesáhla deset procent. Podle odhadů bude příští rok důležitým faktorem zvyšujícím inflaci nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se bude postupně promítat v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci dále posilují problémy v globálních dodavatelských řetězcích, které vedou k zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Naopak proti růstu inflace by mělo mírně působit očekávané posilování koruny. Ta by měla příští rok podle odhadů posílit na průměrných 24,9 Kč/EUR z letošních 25,60 koruny za euro. V letech 2023 a 2024 by se podle odhadů měla inflace klesnout ke dvěma procentům.
V
Ekonomika by se příští rok mohla dostat na předpandemickou úroveň
27.12.2021
Růst české ekonomiky by měl příští rok zrychlit na 3,9 procenta z letošních 2,5 procenta. Ekonomika by se tak mohla dostat v příštím roce na předpandemickou úroveň. Zároveň by výrazně měla stoupnout inflace na průměrných 5,5 procenta z letos odhadovaných 3,8 procenta. Naopak nezaměstnanost mírně klesne. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich bude přitom inflace příští rok zřejmě největším problémem pro českou ekonomiku.
„Inflace v roce 2022 citelně zrychlí a bude patřit mezi hlavní makroekonomická témata. Pokud nedojde například k prodloužení odpuštění či snížení DPH u energií, lze začátkem roku čekat citelné zrychlení meziroční dynamiky cen patrně přes osm procent a jednociferná inflace nakonec bude ještě ‚pozitivní výsledek‘,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. O tom, jak vysoká bude průměrná inflace v příštím roce, rozhodnou podle něj data za leden. Podle Seidlera může být inflace příští rok dokonce nejvyšší od roku 1998, tehdy přesáhla deset procent.
Podle odhadů bude příští rok důležitým faktorem zvyšujícím inflaci nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se bude postupně promítat v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci dále posilují problémy v globálních dodavatelských řetězcích, které vedou k zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Naopak proti růstu inflace by mělo mírně působit očekávané posilování koruny. Ta by měla příští rok podle odhadů posílit na průměrných 24,9 Kč/EUR z letošních 25,60 koruny za euro. V letech 2023 a 2024 by se podle odhadů měla inflace klesnout ke dvěma procentům.
V