Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Spotřebitelské úvěry pro OSVČ
14.04.2020
Sněmovna omezila maximální možnou výši úroků ze spotřebitelských úvěrů, které nebyly spláceny déle než 90 dnů.
Zároveň nově omezila výši sankcí pro osoby samostatně výdělečně činné za opožděné splátky úvěrů. Při prodlení delším než tři měsíce pokuta nebude moci přesáhnout 0,1 procenta denně z dlužné částky. Nyní toto omezení platí jen u úvěrů pro běžné spotřebitele.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Finanční ztráty stavbařů kvůli koronaviru
14.04.2020
Kvůli současným opatřením proti šíření koronaviru má finanční ztráty 82 procent stavebních firem.
Pro letošek očekávají zhoršení svého hospodářského výsledku v průměru o 26 procent. Vzniklé finanční ztráty plánují z velké části vykrýt z vlastních rezerv, dvě třetiny plánují využít finanční zvýhodnění ze strany státu, pětina chce využít úvěru. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti CEEC Research mezi 60 stavebními firmami v Česku.
Cestovní kanceláře mohou odložit vrácení peněz
09.04.2020
Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí zřejmě změní. Podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí.
Pozastavení exekucí movitých věcí se podle úprav ústavně-právního výboru nebude týkat například dluhů na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Pokračovat budou moci exekuce nemovitostí, v nichž dlužník nemá trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla už nastálo možná až u dluhů nad 100 tisíc korun místo nynějších 30 tisíc korun. CK budou moci odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh.
Škoda obnoví výrobu nejdřív na konci dubna
08.04.2020
Krize způsobená koronavirem vyvolá v Německu hlubokou hospodářskou recesi, hrubý domácí produkt (HDP) se může snížit o 4,2 procenta. Ve společné zprávě to ve středu uvedly přední hospodářské instituty v Německu. Dopady zanechá pandemie i na trhu práce. Na vrcholu krize by se míra nezaměstnanosti mohla vyšplhat na 5,9 procenta, bez práce by tak zůstalo 2,4 milionu lidí. V březnu činila míra nezaměstnanosti bez sezonního přepočtu 5,1 procenta.
V prvním čtvrtletí by měl HDP ve srovnání s předchozím kvartálem klesnout o 1,9 procenta, očekávají instituty. Ve druhém čtvrtletí ekonomika podle jejich odhadu kvůli dalekosáhlému utlumení hospodářských aktivit vykáže propad o 9,8 procenta. To by v Německu představovalo nejhlubší čtvrtletní pokles od roku 1970, kdy se údaj začal zveřejňovat, a zároveň více než dvojnásobný pokles proti prvnímu čtvrtletí roku 2009, kdy udeřila finanční krize.