Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Růst cen byl v lednu nejvyšší za posledních osm let
21.02.2020
Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně podražování potravin a alkoholu. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali stagnaci cen na 3,2 procenta.
V meziměsíčním srovnání vzrostly v lednu ceny o 1,5 procenta, podražily hlavně zelenina a ovoce. "O více než 11 procent se zvýšily ceny lihovin, což bylo částečně ovlivněno nárůstem spotřební daně od začátku letošního roku," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Například ceny vepřového masa stouply proti loňskému lednu téměř o pětinu a uzeniny o 12,2 procenta. Ceny pekárenských výrobků a obilovin v lednu vzrostly o čtyři procenta, sýrů a tvarohů o 4,3 procenta, ovoce o 14,7 procenta a zeleniny přes sedm procent, z toho ceny brambor byly v lednu meziročně vyšší asi o pět procent. Meziroční cenový růst v lednu zrychlil též v oddíle odívání a obuv," doplnili statistici. Ceny zboží celkem vzrostly o 1,5 procenta a ceny služeb o 1,4 procenta.
Úrokové sazby hypotečních úvěrů zamrzly
19.02.2020
Průměrná úroková sazba hypoték v lednu nepatrně vzrostla na 2,36 procenta. Po jedenácti měsících poklesu tak sice přišel nepatrný růst, přesto průměrná sazba zůstává již od října loňského roku pod hranicí 2,4 procenta. Ukázal to pravidelný měsíční hypoindex, který sleduje nabídky většiny bank v Česku.
Leden bývá v rámci nových hypoték obvykle jedním z nejslabších měsíců roku. Důvodem jsou vánoční svátky a s nimi spojený nižší počet úvěrových žádostí v prosinci, které se propisují do lednových výsledků hypotečních bank. To se potvrdilo i letos. Banky hlásí 6491 sjednaných hypotečních úvěrů v celkovém objemu 16,88 miliardy korun. Oproti prosinci loňského roku klesl počet smluv o 583 a objem poskytnutých hypoték o více než 1,1 miliardy korun. "Přestože se průměrná úroková sazba i nadále drží na velmi podobných hodnotách, zájem o hypotéky už třetí měsíc po sobě klesá. Je to vidět jak v počtu prodaných hypotečních úvěrů, tak i v jeho objemu. Nicméně díky tomu, že počty prodaných úvěrů klesají rychleji než objemy, se již pátý měsíc po sobě stále posouvá rekordní hranice průměrné výše úvěru, a to na částku těsně nad 2,6 milionu korun," uvedl Jiří Sýkora, specialista oddělení produktového managementu společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Státní dluh stoupl o 18 miliard
17.02.2020
Státní dluh loni stoupl o 18,2 miliardy korun na 1,640 bilionu korun. Za mírným nárůstem státního dluhu v roce 2019 stojí zejména emise státních dluhopisů sloužící k částečnému pokrytí schodku státního rozpočtu, informovalo v pátek ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 153 500 korun. Schodek státního rozpočtu loni činil 28,5 miliardy korun.
MF dále informovalo, že v poměru k HDP státní dluh loni klesl z 30,5 procenta na 29 procent a klesá už šestým rokem v řadě. "Za jednoznačné pozitivum považuji skutečnost, že státní dluh v absolutním vyjádření zůstává stabilizován a v poměru k HDP setrvale klesá. Díky tomu je Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí Evropy. Skvěle si vedeme i z hlediska vládního sektoru jako celku, tam jsme už od roku 2017 zemí se čtvrtým nejnižším relativním zadlužením v EU," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Česká ekonomika loni zpomalila růst
17.02.2020
Česká ekonomika loni zpomalila meziroční růst na 2,4 procenta. V roce 2018 vzrostla o 2,8 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu růstu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 meziroční růst HDP také zpomalil, a to na 1,7 procenta ze 2,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Analytici tento vývoj zhruba předpovídali.
Loňský růst českého hospodářství je nejslabší od roku 2016, kdy podle údajů statistiků činil také 2,4 procenta. Česká ekonomika si ale vedla lépe než Evropská unie jako celek, sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Růst v loňském roce byl podpořen podle statistiků hlavně spotřebními výdaji domácností a zahraniční poptávkou. Mírně však rostly také investice. Dařilo se třeba obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství nebo informačním a komunikačním činnostem. Za loňským zpomalením růstu ekonomiky podle Evropské komise, která jej ve čtvrtek předpovídala, stálo to, že výrazně klesly průmyslové zakázky i výroba, zejména ve druhé polovině roku. To mělo negativní dopad na firemní investice.