Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Vodné a stočné letos zdraží o tři procenta
01.02.2019
Průměrné vodné a stočné bude letos 88 až 90 korun za metr krychlový, což je meziroční růst o 3,2 procenta. Vyplývá to z údajů členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), které analyzovalo stanovené ceny pro letošní rok z 13 krajských a více než 30 okresních měst.
Jde o nejnižší navýšení ze síťových odvětví, uvedl ředitel SOVAK Oldřich Vlasák. Hlavními faktory meziročního zvýšení ceny jsou podle Vlasáka inflace, která činila loni 2,1 procenta a podle prognóz ani letos neklesne pod tuto hranici. Mezi další faktory nepříznivě ovlivňující výši plateb za vodné a stočné zařadil především výrazné meziroční skokové zvýšení cen energií, dále pak růst cen chemikálií či provozního materiálu nutného k zajištění řádného fungování vodohospodářské infrastruktury.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Českým drahám pomohly státní slevy
30.01.2019
České dráhy loni převezly celkem 179,2 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o 4,5 milionu. Jde o nejvyšší počet pasažérů ve vlacích státního dopravce za posledních deset let. K navýšení počtu cestujících pomohly mimo jiné i státní slevy. Dráhy to v úterý oznámily v tiskové zprávě. Kvůli zvýšeným tržbám z jízdného dopravce očekává za rok 2018 ziskové hospodaření, konkrétní čísla však firma představí až v dubnu. Předloni společnost hospodařila se ziskem 984 milionů korun.
Vlaky státního dopravce loni najezdily i více kilometrů. Hodnota 8,22 miliardy osobokilometrů je nejvíce od roku 2003, kdy se dráhy transformovaly na akciovou společnost. Nejvíce se loni na růstu podílely dálkové vlaky, včetně komerčních spojů. Ke zvyšování počtu pasažérů přispěly podle společnosti řada faktorů. Vedle zlepšování služeb a nasazování nových vlaků to byly i nové slevy. "Zavedení státních slev pro žáky, studenty a seniory od září loňského roku tento trend ještě podpořilo a dodalo mu vyšší dynamiku. Některou ze státních slev dnes využívá asi 40 procent našich zákazníků," uvedl šéf společnosti Miroslav Kupec. Počet cestujících ve vlacích Českých drah roste trvale od roku 2010. Nejvíce se to podle podniku odráží v příměstské dopravě velkých aglomerací a v dálkové dopravě. "Moderní příměstské bezbariérové vlaky, hlavně v Praze, představují zajímavou alternativu k pomalé jízdě auty v kolonách. Cesta ze stanic za hranicí hlavního města do centra Prahy trvá vlakem 20 až 30 minut, což je autem nedosažitelné, uvedl člen představenstva společnosti Michal Štěpán.
Poštovní spořitelna a ČSOB se spojí
28.01.2019
ČSOB zvažuje, že bude poskytovat své služby jen pod svojí značkou. Marketingovou značku Poštovní spořitelna by tak spojila s ČSOB. Značky by se měly sjednotit v roce 2020.
Klienti ČSOB budou moci využít finančních a pojišťovacích služeb v síti České pošty, pro klienty Poštovní spořitelny se zase nově otevřou všechny pobočky ČSOB. "Tímto krokem pro klienty Poštovní spořitelny otevřeme všechny možnosti a výhody skupiny ČSOB. Jsme na samotném začátku. Letos se pro klienty nic nemění a ani v budoucnu je nečeká žádné omezení dostupnosti nabídky," řekl člen představenstva ČSOB zodpovědný za retail Jan Sadil. "S rozhodnutím ČSOB jsme byli seznámeni a pokračujeme v naplňování našeho společného cíle, kterým je zajišťovat lidem ve městech a na venkově ty nejdostupnější bankovní a pojišťovací služby na trhu," řekl ředitel obchodu a marketingu České pošty Martin Vránek.
Stát loni díky EET získal o 600 milionů korun víc
25.01.2019
Elektronická evidence tržeb (EET) v roce 2018 do veřejných rozpočtů podle údajů ministerstva financí přinesla výnos celkem 12,3 miliardy korun, což je zhruba o 600 milionů korun více než ministerstvo loni v září odhadovalo. Ve srovnání s rokem 2017 se loňský přínos EET pro veřejné rozpočty zvýšil o 4,4 miliardy korun. Na kongresu pro tradiční trh Samoška v Olomouci to ve čtvrtek řekla ČTK ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Plánovány jsou další dvě vlny. "Za rok 2018 byl přínos (EET) 12,3 miliardy korun – a to nám nejede třetí a čtvrtá vlna EET," uvedla na kongresu Schillerová. Stát loni na daních podle Schillerové díky EET vybral navíc 9,5 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 5,7 miliardy korun. Kromě DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob má EET pode Schillerové pozitivní vliv i na výběr daní z mezd, protože se narovnaly podmínky a ubylo vyplácení nezdaněných odměn za práci. "Když se zaváděla EET, průměrná mzda v restauračních službách byla něco málo přes 12 tisíc korun. Už za čtvrt nebo půl roku se zvýšila o několik tisíc korun," tvrdí Schillerová. Zásluhou EET se v roce 2018 podle Schillerové zvýšil i výběr sociálního a zdravotního pojištění. Přínos EET v této oblasti podle Schillerové v roce 2018 činil zhruba 2,8 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 2,2 miliardy korun.