Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Česká ekonomika zpomaluje
14.11.2018
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,3 procenta, oproti předchozímu čtvrtletí stoupl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,4 procenta. V prvním odhadu to ve středu uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ve druhém čtvrtletí česká ekonomika vykázala podle zpřesněného říjnového odhadu meziroční růst o 2,4 procenta, mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 procenta. Analytici ve třetím čtvrtletí počítali s růstem meziročně o 2,5 procenta a mezičtvrtletně 0,7 procenta.
K pozitivnímu vývoji ve třetím čtvrtletí přispěla podle statistiků jak domácí, tak zahraniční poptávka. "K růstu hrubého domácího produktu nejvíce přispěly shodně výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Na přírůstku hrubé přidané hodnoty se nejvíce podílela odvětví stavebnictví, obchodu a dopravy," uvedl vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů ČSÚ Jan Benedikt. Zaměstnanost se v porovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila, meziročně se zvýšila o 1,2 procenta. Předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP. Více informací poskytne ČSÚ na konci listopadu. Zpomalení tuzemské ekonomiky v letošním roce souvisí podle analytika ING Jakuba Seidlera nejen s vysokou srovnávací základnou minulého roku, ale také omezenými kapacitami tuzemských výrobců a slabší zahraniční poptávkou. "Na zpomalení průmyslu se projevuje nejvíce zpomalování váhově nejvýznamnější výroby automobilů, která v letošním roce zhruba stagnuje," uvedl.
Každá pátá firma registrovaná v ČR není aktivní
13.11.2018
Podíl tzv. spících firem je o šest procentních bodů vyšší mezi společnostmi s ručením omezeným než mezi akciovými společnostmi.
Většina neaktivních firem má sídlo v Praze. Nejčastěji tyto společnosti poskytují podpůrné činnosti pro podnikání, působí jako cestovní agentury a kanceláře či jako úklidové firmy. Data dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode.
Alkohol, bydlení a benzin jsou dražší než loni, některé potraviny zlevňují
13.11.2018
Růst cen oproti loňsku v říjnu zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 2,3 procenta. Zdražovalo zejména bydlení, pohonné hmoty nebo alkohol.
Zlevnily naopak některé potraviny. Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly nadále největší vliv ceny bydlení. Nájemné ve srovnání s loňským říjnem zdražilo o 3,4 procenta, vodné o 1,8 procenta, stočné o 1,3 procenta, elektřina o 5,6 procenta a tuhá paliva byla dražší o 2,7 procenta.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Účetní reforma veřejných financí má problémy
12.11.2018
Účetní reforma veřejných financí přináší komplexnější a užitečnější informace, provázely ji však problémy s předpisy. Na základě prověrky to v tiskové zprávě uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj existují také rezervy ve využívání účetních dat. Kontrolovanými institucemi byly ministerstvo financí (MF) a Český statistický úřad (ČSÚ).
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na průběh účetní reformy veřejných financí, která ve veřejném sektoru ČR od roku 2010 zaváděla prvky akruálního účetnictví. Kontroloři se zaměřili především na to, jak byla reforma nastavena a připravena, zda zajistila vykazování spolehlivých a využitelných informací či na to, jak jsou tyto informace využívány. Podle akruálního principu mají být transakce zaznamenány v účetních knihách a vykázány v účetních výkazech v momentě, kdy k nim dojde, nikoliv až při uskutečnění souvisejícího příjmu či výdaje. Kontrola například ukázala, že účetní předpisy spojené s reformou, které tvořilo MF, byly v letech 2010 až 2014 nejednoznačné. "Ze 17 kontrolních akcí ověřujících účetní závěrky organizačních složek státu za uvedená účetní období se NKÚ kvůli tomu v 11 kontrolních závěrech ke spolehlivosti účetní závěrky nemohl vyjádřit," uvedli kontroloři. Metodickou podporu, která by účetním jednotkám pomohla se zavedením změn do jejich praxe, MF poskytovalo až od roku 2011. Podle NKÚ se tak první sestavení účetních výkazů za celou Českou republiku opozdilo o šest let.