16.05.2025
NEJNOVEJŠÍ

Zajímavosti

Teplomilné plodiny "migrují" na sever
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků se zemědělství...
Lex plyn prošel sněmovnou
Novela má Česku zajistit energetickou soběstačnost. Urychlit povolování nových paroplynových zdrojů energie má novela energetického zákona přezdívaná Lex plyn,...
Změna ceny po objednávce při nakupování přes e-shop
Při nakupování na e-shopu se spotřebitelé setkávají se situací, kdy se podnikatel po odeslání objednávky pokouší změnit cenu. Prodávající přitom odkazují...
Cena zlata překonala další rekord
Cena zlata stoupla na nový rekord nad 3200 dolarů (71 140 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K růstu zlata přispívá slabší dolar a eskalace obchodní...
Hypotéky v březnu posílily
Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypotéky za 32,8 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o 29 procent. Nové úvěry bez refinancování stouply...

Murphy radí

Murphyho rady

Pokud vás někdo upozorní, že se určitá věc kazí, nemá smysl měnit věc. Třeba se zbavit donašeče. Vyměnit lidí je přece mnohem snazší, než vyměnit věc.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákony a komentáře

O tom, jak věci vypadají, rozhoduje úhel pohledu. Co je dovoleno bohem, není dovoleno volům.

Nikdy není tak špatně, aby zítra nemohlo být hůř.

Když dva dělají totéž, výsledek je vždy jiný.

(Murphyho zrnká II)
Věci se kazí

Nezaměstnaný otec pěti dětí dá poslední peníze jasnovidke, aby mu vyveštila, jaká budoucnost ho čeká. Jasnovidka začne: Jste otcem tří dětí ... Ne tří, pěti - opravuje ji zákazník. To si myslíte vy.

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákoník

Nic netrvá věčně. Ale to neznamená, že se to nemůže opakovat. Proto nevyskakujte a nejásejte od radosti, že se něco skončilo. Mohla by vám chybět pára právě když to vypukne nanovo.

Výhodně vyměním falešnou pětistovku za dvě pravé dvěstěkorunáčky. Zn..: Berte, dokud je v akci!

Vyměním vysavač za demižón vína. Zn..: Z titulu rozvodu jsem přestal vysávat a začal nasávat.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho vynálezy

Pokud nemáte čas na sprchování, jednoduše se obalte izolepou a pak ji odmotejte - špína se na ni nalepí.

Než si začnete stříhat nehty, natřete je na červeně - snadněji je pak najdete na koberci.

Lampičku na sluneční energii ocení každý, kdo hledá pod lampou tmu.

(Murphyho zrnká II)

Predikce vývoje elektřiny a zemního plynu: Máme naději na snižování cen?

27.09.2023 Cena jedné „megawatt hodiny“ elektřiny na komoditní burze Power Exchange Central Europe, v Praze dle jejích vlastních burzovních dat během jednoho roku doslova „slétla“ o 75 %. A zatímco burzovní vývoj ceny elektřiny ukázal, že v roce 2022 byl její nárůst výrazně plusový a „cenová křivka“, přes celý rok prokazatelně jen stoupala, a zvláště ke konci dvanáctiměsíční éry skočila výrazně výš, letos je trend zcela opačný. A i vývoj ceny zemního plynu má podobnou charakteristiku. I když je fakt, že křivka u této energetické komodity vykazuje, právě v posledním roce, větší obousměrné výkyvy. Znamená to, že budou už ceny energií klidnější a že míří natrvalo zpět k předválečným hodnotám?
Faktem je, že názorů na to, že nejen cena elektřiny, ale i cena zemního plynu pro konečné spotřebitele opravdu nezadržitelně míří pod předválečnou úroveň (rozuměj před únor 2022, kdy Rusko začalo válku na Ukrajině) je už nyní hodně. Na druhou stranu jsou tu ale pořád opačné názory, které tvrdí, že tak jednoduché to opravdu nebude. Z veřejně dostupných informací lze totiž vyčíst, že i přesto, co vloni v létě dosáhly ceny energií v Evropě bezprecedentních maxim a nyní se pohybují u některých komodit na předválečné úrovni, rozhodně to neznamená, že je takový propad dlouhodobý a dlouhodobě se udrží.
Letos se v Evropě, hlavně díky počasí, podařilo v některých státech EU vyrobit z větrných a solárních zařízení tolik elektřiny, že tamní vlády musely řešit velký nadbytek elektřiny nejen pobídkami pro spotřebitele, ale i omezovat samotnou produkci této komodity. A při zápočtu dalších kroků byl výsledek jasný: Výrazný pokles poptávky po elektřině, produkované z fosilních zdrojů. Není snad nutné dodávat, jaký to mělo vliv právě na cenu pro konečné zákazníky. Dále pak cenu energií ovlivňuje nyní i to, že obavy ze zimního nedostatku ustoupily, když Evropa začala diverzifikovat dodávky plynu a prosadila nouzová opatření, jako je cíl 90 % skladování plynu před zimní topnou sezónou a cíl snížení poptávky po elektřině o 5 % ve špičce.
Možná ale, že tím se příznivé zprávy vyčerpaly. Dá se totiž téměř s jistotou říct, že s výkyvy cen energií musí Evropa počítat i nadále a že tyto ekonomické jevy hned tak neustanou. Spíše naopak, podle některých názorů se totiž sezónní cenové výkyvy můžou stát normou. A tak zatímco v mediálním prostoru se objevují analýzy o tom, jak se cenové stropy na energie v různých zemích Evropské unie projeví na poklesu cen těchto komodit u konečných zákazníků, zajímavější prognózy jsou ty o cenách na rok 2024…
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)

Výroba nábytku v Česku loni vzrostla na rekordních 44 miliard korun

23.03.2017 Nábytkářské firmy v Česku loni vyrobily zboží za rekordních 44,64 miliardy korun, meziročně o 2,5 procenta více. Tržby za prodej nábytku vzrostly o 2,3 procenta na 35,48 miliardy korun. Na čtvrtečním setkání s novináři při příležitosti zahájení veletrhů For Habitat to sdělil tajemník Asociace českých nábytkářů (AČN) Tomáš Lukeš.
"Výroba v Česku je hodně tažená exportem. Je těžké očekávat, jak se bude chovat koruna po očekávaném ukončení devizových intervencí ČNB. Nicméně zatím máme zprávy, že nábytkáři mají dostatek zakázek. I kdyby koruna výrazně posílila, v krátkodobém horizontu letošního roku nečekáme extrémní dopady," uvedl Lukeš. Výroba roste už šest let v řadě. Tržby za prodej podle Lukeše ještě nedosáhly předkrizových hodnot, v porovnání s rokem 2007 byly o čtyři procenta nižší. Profesní organizace Asociace českých nábytkářů funguje od roku 1997. Sdružuje zhruba stovku členů, 70 procent jsou výrobní firmy, zbytek připadá například na školy.

Zadlužování Česka v zahraničí se zrychluje

21.03.2017 Dluh Česka vůči zahraničí loni meziročně vzrostl o 332 miliard na 3,528 bilionu korun. Odpovídal tak 74,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje celkový výkon tuzemské ekonomiky. Růst dluhu výrazně zrychlil, ke konci roku 2015 činil meziroční nárůst podle aktuálních údajů 172 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Mezičtvrtletně dluh ve čtvrtém čtvrtletí 2016 vzrostl o zhruba 142 miliard korun.
Ve struktuře zahraničního dluhu se zvýšilo podle ČNB hlavně zadlužení bankovního a vládního sektoru. Podíl bank včetně ČNB na celkovém dluhu dosáhl na konci loňského roku 34 procent. Růst závazků bank ovlivnily nákupy bankovních dluhopisů nerezidenty a přijetí krátkodobých vkladů ze zahraničí. Podíl vládních závazků na celkovém dluhu činil ke konci loňského roku 24,6 procenta. Růst dluhů vládního sektoru souvisel podle centrální banky zejména s nákupy korunových dluhopisů. Ty ve velkém nakupují spekulanti, chtějí tak vydělat na konci intervencí. Potom dostanou za koruny více eur než za jejich průběhu. Celkem se veřejná sféra - tedy závazky vlády a vládních organizací nebo závazky soukromých subjektů garantované vládou - podílela na zahraničním dluhu 34,6 procenta. Zbytek připadá na soukromý sektor. Závazky se splatností delší než jeden rok se na celkovém zahraničním dluhu podílejí 52 procenty. Zahraniční dluh vytrvale stoupá. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony podle v úterý aktualizovaných údajů ČNB na konci roku 2014. Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými zahraničními aktivy a pasivy, loni snížila meziročně schodek o 336,9 miliardy korun na 1,176 bilionu. V poměru k HDP to představuje 24,9 procenta.
zdroj: ihned.cz

Česko přišlo v Íránu o 3,4 miliardy korun

20.03.2017 Téměř dvě desítky let svítí na stránkách ministerstva financí velká ztrátová pohledávka s názvem Írán − Cheteng a sumou 2,6 miliardy korun. Tento pohrobek zbrklé podpory exportu raných 90. let se svou velikostí řadí například za kubánský státní dluh nebo neúspěšný projekt ČPP Transgas v Kazachstánu.
Po letech nejistot je nyní prakticky jisté, že z íránské investice neuvidí Česká republika ani korunu. Do určité míry za to může i liknavost ministerstva financí v době, kdy ho vedl současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Celá věc se týká projektu na výstavbu íránské hliníkárny pro společnost Alumnia Project Plant of Iran (APPI). Tu stavěl předchůdce Chetengu, firma Chepos, spolu s dalším státním podnikem Technoexport v první polovině 90. let. Detaily o problémové zakázce ale vyplývají na povrch až nyní. To když Komerční banka a společnost Technoexport začaly požadovat od Chetengu desítky milionů korun a soud s touto brněnskou společností zahájil insolvenční řízení. Ukazuje se ale, že český stát zaplaceno nedostane. Jeho nároky jsou již promlčené. Společnost Cheteng uzavřela smlouvu s APPI na výstavbu hliníkárny v roce 1991. Po jejím dokončení ale nastaly spory o zaplacení víceprací. Ty odmítla íránská strana uhradit a úvěrující banky měly obavy, že své peníze již neuvidí. Credit Lyonnais Bank, která konsorcium vedla, si proto vyžádala vyplacení záruk, jež na projekt poskytl český stát. Jak vyplývá z nedávno zveřejněných dokumentů v insolvenčním rejstříku, ministerstvo financí této bance v letech 1997 a 1998 vyplatilo v šesti tranších přes 3,4 miliardy korun. Rozdíl oproti výše zmíněným 2,6 miliardy jde na vrub kurzovým rozdílům.
zdroj: ihned.cz

Ministerstvo obrany nakoupí munici, neprůstřelné vesty a bojová vozidla za tři a půl miliardy

07.03.2017 Ministerstvo obrany nakoupí munici od firmy Sellier & Bellot za tři miliardy korun. Od firmy Argun koupí 5500 neprůstřelných vest za 255 milionů korun a od firmy SVOS Přelouč čtyři bojová vozidla za 94,5 milionu. Příslušné kontrakty v úterý v Praze podepsal náměstek ministra obrany Pavel Beran.
Vláda už loni rozhodla o tom, že ministerstvo obrany bude v příštích pěti letech odebírat malorážovou munici od české společnosti Sellier & Bellot. Původně schválená částka byla 2,5 miliardy korun, ovšem ministerstvo od počátku uvádělo, že konečná hodnota kontraktu bude záležet na potřebách armády. Podle uzavřené smlouvy je částka tři miliardy korun nejvyšší možná. Firma Sellier & Bellot by měla dodávat v letech 2017 až 2021 armádě cvičnou i ostrou munici. Měla by být v rážích do devíti milimetrů a v kalibru 12 pro vojenské ruční zbraně. Neprůstřelné vesty by společnost Argun měla armádě dodat v letech 2017 až 2020.
zdroj: ihned.cz
< Předchozí články Seznam článků Následující články >
Vyhledávání:
květen 2025
T po út st čt pá so ne
18 28 29 30 1 2 3 4
19 5 6 7 8 9 10 11
20 12 13 14 15 16 17 18
21 19 20 21 22 23 24 25
22 26 27 28 29 30 31 1
23 2 3 4 5 6 7 8
Dnes má svátek Přemysl
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner