Ztráty PPF z odchodu z Ruska po invazi dosáhly stovek milionů eur
24.06.2023
Náklady skupiny PPF související s odchodem z Ruska po invazi na Ukrajinu dosáhly stovek milionů eur. Nebýt toho, skupina loni měla vyšší zisk než před pandemií covid-19, řekl novinářům ředitel PPF Jiří Šmejc, který stojí v čele skupiny jeden rok. PPF vykázala za loňský rok čistý zisk 140 milionů eur (asi 3,36 miliardy Kč), o 49 procent méně než o rok dříve. Aktiva skupiny loni klesla o 5,5 procenta na 39,9 miliardy eur (960 miliard Kč).
"Výsledek odráží sílu a odolnost skupiny. Naštěstí jsme byli dobře diverzifikovaní, což nás ochránilo před geopoliticky složitou situací," uvedl Šmejc. Odchod z Ruska byla podle něj jednoznačně správná věc. "Jsou základní principy, které jsou důležitější, než jestli vyděláte o pár korun víc nebo míň. Dobré bylo, že se jsme to udělali rychle," dodal.
Jak upozornil, investiční strategie bude orientovaná do oborů, kterým PPF rozumí, tedy do telekomunikací, médií, finančních služeb a e-commerce. Strategie PPF spočívá také v tom, aby PPF získala místo v orgánech společností, do nichž investuje. "DNA PPF se nemění, chceme zásadně ovlivňovat dění ve firmách, které dlouhodobě vlastníme," upozornil.
Zvažovaných investičních příležitostí je nyní podle něj více. "Čekal jsem ale, že se situace do ceny aktiv propíše více, než se to stalo," poznamenal. PPF podle něj nyní sleduje televizní a bankovní odvětví. "Je to o tom, kam se ceny aktiv nyní vydají," dodal s tím, že PPF zvýšila počet analytiků, právníků či investičních ředitelů. Nyní ročně hodnotí PPF kolem 50 investičních nápadů.
Během posledních 18 měsíců se PPF soustředila na byznysová partnerství i akvizice především v Evropě. Výsledkem je vstup do ProSiebenSat.1 Media, německé mediální společnosti, a polského InPostu, provozovatele evropské sítě samoobslužných výdejních boxů a logistických center pro e-commerce. Také investici do InPostu hodnotí Šmejc jako potvrzení vstupu na trhy západní Evropy, protože firma působí kromě Polska i ve Velké Británii či Francii.
B
(Zdroj: moneymag.cz/)
Úrokové sazby Česká národní banka zvýší zřejmě už v létě
11.06.2018
Centrální bankéři by mohli zvýšit úrokové sazby dříve, než se dosud čekalo. Tuto možnost tento týden připustil i sám guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pohyb sazeb směrem nahoru by se odrazil i ve zdražení úvěrů pro firmy a podnikatele.
Růstu sazeb ČNB směrem nahoru nahrává silný růst mezd, který bude přes vyšší útraty spotřebitelů tlačit na růst inflace. "V kombinaci s nižší úrovní kurzu koruny oproti našim očekáváním se otevírá určitý prostor, abychom zvýšení sazeb udělali dříve, než jsme původně mysleli," řekl guvernér. Po posledním měnovém zasedání bankovní rady na začátku května přitom Rusnok uvedl, že letos počítá s pohybem sazeb nahoru až někdy v závěru či posledním čtvrtletí tohoto roku. "Ke zvýšení sazeb dojde podle našeho názoru na srpnovém zasedání s novou makroprognózou," odhadl analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka. Podle něj se však hlasy pro navýšení klíčové sazby objeví mezi členy bankovní rady již na konci června, kdy je na programu nejbližší jednání o nastavení měnové politiky. Možnost srpnového růstu sazeb označují za pravděpodobnou i ekonomové dalších tuzemských bank. "Zveřejněná čísla o vývoji mezd vidíme jako argument pro zvýšení sazeb ČNB o čtvrt procentního bodu již v srpnu," uvedl hlavní ekonom české UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Nákup regionálních vlaků
07.06.2018
Nákup nových vlaků pro regionální železnice chce ministerstvo dopravy rozhýbat 29 miliardovou dotací. O tyto peníze plánuje rozšířit dotační program na pořízení a modernizaci železničních vozidel, jehož prostřednictvím do krajů doposud plynulo zhruba 7,7 miliardy korun z evropského operačního programu Doprava.
. Nákup dalších vlaků už ale nebude z evropských peněz, nýbrž z prostředků českého státu a mnohamiliardové půjčky z Evropské investiční banky. Od té si resort dopravy plánuje vypůjčit sto miliard korun na výstavbu silniční a železniční infrastruktury a zároveň na obnovu vozidlového parku na železnici.
Český průmysl naráží na své limity
07.06.2018
Kdy doženeme Německo? zní v Česku oblíbená a často opakovaná otázka. Objevovat se začala po sametové revoluci, kdy se tuzemská ekonomika začala rychle zvedat po letech stagnace a úpadku. Spousta lidí si stejnou otázku pokládá i nyní v čase silného hospodářského růstu.
Ekonomové ovšem varují: tuzemská ekonomika v současnosti naráží na své limity, a aby se Češi mohli v životní úrovni Němcům rychleji přibližovat, musí vsadit na podobné recepty jako západní sousedé. Jedním z nezbytných opatření je zvýšení produktivity práce, na kterém jsou německé úspěchy z velké části založeny. "Zvyšování efektivity a produktivity výroby je jedinou cestou do budoucna. Můžeme mluvit o digitalizaci, ale čeká nás ještě robotizace, v níž jsou jiné státy ještě daleko před námi. Pokud chceme dále růst, zvyšovat svou životní úroveň a mzdy, je to naše jediná cesta, jak se k takovým výsledkům dopracovat," říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Česko dosud především sázelo na levnou pracovní sílu. Pro firmy bylo výhodnější nepořizovat si nové digitální technologie a tam, kde mohly nasadit stroje, vystačily si s levnějšími lidskými pracovníky. V době, kdy je takových lidí ale nedostatek, nemá podle odborníků tuzemský průmysl jinou možnost než vsadit na větší automatizaci. Ta by měla být zárukou kýženého nárůstu produktivity.
Stoupl objem peněz na finančním trhu v Česku
06.06.2018
Stoupl nejvíce od roku 2012, dvě třetiny jsou v bankách. Celkové úspory domácností v posledních letech stále postupně narůstají. Loni stouply o 7,7 procenta na 3,49 bilionu korun. Celkový objem peněz umístěných na finančním trhu v Česku loni stoupl o 9,7 procenta na 6,13 bilionu korun.
. Jde tak o nejvyšší nárůst od roku 2012. Zhruba 68 procent z toho tvoří vklady v bankách a záložnách, které loni stouply o 11 procent na 4,2 bilionu korun. Nejvíce loni vzrostly finanční prostředky v investičních fondech, a to o 15,5 procenta na 615,2 miliardy korun. Vyplývá to ze zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2017, kterou zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové úspory domácností podle zprávy v posledních letech stále postupně narůstají. Loni stouply o 7,7 procenta na 3,49 bilionu korun. "Produktem, který během celého sledovaného období let 2012 až 2017 vykazoval největší meziroční absolutní nárůst, byly netermínované vklady," uvádí zpráva.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)