Česko má 5184 dobíjecích bodů pro elektromobily, za řadou zemí EU výrazně zaostává
25.07.2024
Podíl bodů s velmi rychlým dobíjením činí 6,6 procenta, je jich tedy 344. Vyplývá to z tiskové zprávy Lukáše Kaduly z Centra dopravního výzkumu a z aktualizovaných údajů na webu Čistá doprava. Ačkoliv se tempo výstavby dobíjecích stanic v posledních letech zrychlilo, před Českem je v počtu dobíjecích bodů například velikostně srovnatelné Řecko či Portugalsko a státy jako Dánsko, Rakousko, Švédsko či Belgie jich mají násobně více.
Téměř 60 procent dobíjecích bodů v EU přitom připadá na tři státy, a to Nizozemsko, Německo a Francii. V Nizozemsku, které má o polovinu obyvatel více než Česko, je dobíjecích bodů zhruba 170 tisíc, což je více než třicetinásobek. Dobíjecí bod se přitom nerovná počtu dobíjecích stanic, nýbrž počtu konektorů, u kterých mohou elektromobily nabíjet současně. Každá dobíjecí stanice má minimálně jeden takový konektor, nejčastěji se však lze setkat se dvěma konektory.
V prvním pololetí bylo v Česku nově zaregistrováno 5622 bateriových elektrických vozidel, celkem jich je 40.584. Čtvrtina nových registrací připadala na ojetiny. Jednoznačně v oblíbenosti vede Tesla s 1987 registracemi, druhá je se 489 vozy Škoda, podobný počet registrovaných aut je značky BMW. Tesla byla nejčastěji registrovaným elektroautem i mezi ojetinami. "Meziroční růst registrací nových bateriových elektrických vozidel činil v prvním pololetí 38,6 procenta. Podíl na celkových registracích byl 3,6 procenta, což nás v EU řadí na 24. pozici. Zásadní vliv na meziroční růst měl bezesporu také postupný náběh záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v březnu," uvedl Kadula.
V EU bylo za první pololetí registrováno 712.637 bateriových elektrických aut, jejich podíl na celkových registracích dosáhl 12,5 procenta. Benzinových aut byla třetina, hybridních bez externího dobíjení 29 procent a dieselových 13 procent. Meziročně bylo registrováno o 1,3 procenta více bateriových aut. Na nízký růst měl vliv trh v Německu, který poklesl o 16,4 procenta. Citelně klesaly i trhy ve Švédsku či ve Finsku, naopak velké trhy jako Francie, Belgie, Nizozemsko či Dánsko rostly.
S
Česko mírně poroste a přiblíží se průměru eurozóny, předpovídají finance
27.11.2017
Ekonomická úroveň Česka v poměru k 19 zemím eurozóny v následujících letech mírně poroste. Ministerstvo financí v aktuální listopadové makroekonomické prognóze letos počítá s růstem českého hrubého domácího produktu na obyvatele v poměru k eurozóně na 85 procent a příští rok na 86 procent. Loni byla ČR na 83 procentech států eurozóny. Česko by tak na tom mělo být lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko či Slovinsko.
"Díky silnému hospodářskému růstu by se relativní ekonomická úroveň ČR měla zvýšit až na 86 procent průměru 19 zemí eurozóny v roce 2018," uvedlo MF v materiálu. Zároveň upozornilo, že loni se ukazatel ve většině sledovaných států zvýšil. Mírný pokles absolutní i relativní úrovně ovšem zaznamenaly Maďarsko, Řecko a Estonsko. Slovensko podle údajů v predikci letos svoji úroveň zvýší na 74 procent a příští rok na 75 procent průměru 19 zemí eurozóny. Cenová hladina v ČR loni podle dokumentu zůstala na 63 procentech průměru eurozóny. "Komparativní cenová hladina HDP by se měla postupně zvýšit až na úroveň 68 procent průměru 19 zemí eurozóny v roce 2018. Tento nárůst by však neměl ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky," uvedl úřad. Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích. Index cenové hladiny je podíl měnového kurzu a parity kupní síly mezi měnami.
Itálie chce zdanit technologické firmy
24.11.2017
Podobně jako další země Evropské unie také Itálie si dlouhodobě stěžuje, že technologičtí obři navzdory velkým ziskům platí jen velmi malé daně. Ty totiž odvádí v zemích, kde mají svá sídla. A to je například Irsko, kde sídlí dceřiná firma amerického Googlu a kde jsou firemní daně nastaveny velmi nízko − 12,5 procenta, zatímco v Itálii aktuálně činí 24 procent. Tuto běžnou praxi chtějí Italové postihnout.
Vláda v Itálii připravuje plán, jak zajistit, aby velké technologické firmy, jako je Apple, Google nebo třeba Facebook, platily více peněz na daních. Aktuálně rozpočtový výbor italského Senátu projednává návrh na zavedení šestiprocentní "webové daně", jak ji překřtila italská média. Tu by podniky měly platit na základě tržeb, které v Itálii mají. "Je to útok na daňové úniky," prohlásil Massimo Mucchetti, poslanec vládní Demokratické strany, jež "webovou daň" podporuje. Není zatím jasné, zda se daň bude týkat jen firem, které sídlí v zahraničí, nebo také italských podniků, jak to prosazuje tamní ministerstvo financí. O tom se bude ještě debatovat. "Tato daň je politicky velmi atraktivní téma," domnívá se Paolo Cellini, profesor digitální ekonomie z římské LUISS univerzity. Americké technologické společnosti jsou podle něj "ideálním cílem". "Neplatí daně, nevytváří nová pracovní místa, peníze odvádí do zahraničí," uvedl Cellini pro britský list Financial Times. Itálie se k tomuto kroku odhodlala jen několik týdnů poté, co se společně s ministry financí z Německa, Španělska a Francie postavila za výzvu, aby se systém zdaňování technologických firem změnil.
Francouzští řidiči kamionů zablokovali hraniční přejezdy
22.11.2017
Dopravu z Francie do Belgie, Španělska a Itálie v úterý ráno zkomplikovaly stovky francouzských kamionistů, kteří na dálnicích protestovali proti údajně nepoctivé konkurenci v podobě hůře placených řidičů z ostatních zemí EU. Rozhořčení těch místních vyvolala evropská regulace týkající se detašovaných pracovníků schválená 23. října, napsala agentura AFP. Nařízení omezující období, po které mohou občané unijní země pracovat v jiném státě osmadvacítky, totiž nepokrývá sektor silniční dopravy.
Největší protestní akce se konala na francouzsko-belgické hranici na hlavním tahu z Lille do Gentu, který na několik hodin zahradilo na 200 kamionů. Místní policejní činitel řekl agentuře Reuters, že protestující zde nechávali projíždět osobní vozidla, zadržovali však ta nákladní. U městečka Modane blokovali nespokojení řidiči paletami vjezd do tunelu Fréjus, který spojuje Francii s Itálií. Za dvě hodiny znemožnili průjezd 180 kamionům. Doprava byla narušena také na některých přejezdech do Španělska. Francouzští kamionisti za současných podmínek čelí konkurenci řidičů z jiných členských zemí EU, zejména z východní Evropy, Španělska a Portugalska, kterou považují za neférovou. Cizinci "jsou ochotni uzavírat smlouvy na dobu určitou a pracovat za nižší mzdy, než jaké by francouzští řidiči mohli normálně dostávat", napsal Reuters. Počet osob ze zbytku EU pracujících ve Francii loni vyskočil o 23,8 procent na více než 354 000, přičemž v předešlém roce byl nárůst podobný. Emmanuel Macron během své prezidentské kampaně ohlašoval, že se bude snažit Francouze před neférovou konkurencí ochránit a jisté změny prostřednictvím říjnové dohody dosáhl. Silniční dopravu ale nezasáhly.
Brexit se zasekl. Firmy si stěžují na nejistotu
20.11.2017
Majitelé kancelářských budov v německém Frankfurtu nad Mohanem si mnou ruce. Poptávka po pronájmu kanceláří letí nahoru. Prostory pro své zaměstnance shání banky jako JPMorgan a Goldman Sachs nebo právní kancelář Baker & McKenzie. Tyto společnosti kvůli britskému odchodu z Evropské unie přesunou část svých zaměstnanců z Londýna na kontinent.
Odchod některých společností z Velké Británie může výrazně zrychlit, pokud se Spojené království s ostatními 27 zeměmi Evropské unie rychle nedomluví na tom, jaké budou vzájemné vztahy po březnu 2019, kdy z EU vystoupí. Firmy o tom chtějí mít jasno co nejdřív − potřebují jistotu ohledně toho, za jakých podmínek budou mít z Británie po jejím odchodu z EU přístup na společný evropský trh. Hlavní unijní vyjednávač o brexitu Michel Barnier dal před pár dny Britům dva týdny na to, aby jasně řekli, jak si představují dohodu ohledně hlavních sporných bodů. Tedy především o tom, kolik peněz by měli doplatit do společného evropského rozpočtu. "Jde pouze o vyrovnání účtů, stejně jako při každém rozvodu," řekl Barnier. Bez této dohody EU s Brity v prosinci nezačne jednat o podobě vzájemných vztahů po brexitu. Toho se obávají britské i evropské firmy, jež chtějí mít o dopadech britského odchodu z EU na svůj byznys jasno co nejdřív. Jestliže v prosinci jednání o budoucnosti nezačnou, firmy nejspíš zahájí přípravu na přesun aspoň některých svých aktivit z britských ostrovů na kontinent.